\chyph % pouzijte csplain
\mag=\magstephalf
\csaccents
\raggedbottom
\hsize=30pc % 30 pica
\vsize=46pc % 46 řádků po 12pt (zhruba)
\hoffset=.8cm
\emergencystretch=4em
\parindent=12pt
\widowpenalty=10000
\clubpenalty=10000
\exhyphenpenalty=10000
\newcount\subnum \newcount\subsubnum
\newwrite\fileref \newread\testin
\newcount\numlink
\newif\iflinecolor \linecolorfalse
\def\beglink#1{}
\def\endlink{}
\def\aimlink#1{}
\def\urllink#1{{\tt#1}}
\def\zalozka#1{}
\def\subtitle #1 | #2\par{\subsubnum=0 \advance\subnum by1
\bigskip\noindent{\llap{\raise15pt\hbox{\zalozka{#2}}\kapfont\the\subnum. }%
\kapfont #1}%
\writetoc\refsub{\ifnum\subnum=0 \else\the\subnum. \fi#1}%
\par\nobreak\medskip}
\def\subsub#1| #2\par{\advance\subsubnum by1
\bigskip\noindent{\llap{\raise15pt\hbox{\zalozka{ \space#2}}%
\bf\the\subnum.\the\subsubnum\space}%
\bf\let\CS=\bCS \let\AMS=\bAMS \let\LaTeX=\bLaTeX #1}%
\writetoc\refsubsub{\the\subnum.\the\subsubnum\space #1}%
\par\nobreak\medskip}
\def\writetoc #1#2{{\noexpandcs\xdef\act{%
\write\fileref{\noexpand\noexpand\noexpand#1{%
\noexpand\the\noexpand\pageno}{#2}}}}\act}
\def\url#1{{\tt #1}}
\def\delejobsah{\bgroup \subnum=-1
\noindent {\kapfont Obsah} \bigskip
\softinput \jobname.ref
\immediate\openout\fileref\jobname.ref
\egroup \vfil\break}
\def\softinput #1 {\let\next=\relax \openin\testin=#1
\ifeof\testin \message{VAROVÃNÃ: pro vytvoÅ™enà obsahu TeXujte jeÅ¡tÄ› jednou.}%
\else \closein\testin \def\next{\input #1 }\fi
\next}
\def\tocfill{\leaders\hbox{ . }\hfill}
\def\refsub#1#2{\advance\subnum by1
\line{#2\unskip\tocfill\space#1}}
\def\refsubsub#1#2{\advance\subnum by1
\line{\indent#2\unskip\tocfill\space#1}}
\def\noexpandcs{\let\csplain=\relax \let\cslatex=\relax \let\CSfont=\relax \let\tt=\relax
\let\AMS=\relax \let\TeX=\relax \let\LaTeX=\relax \let~=\relax \let\mf=\relax}
\output={\noexpandcs \plainoutput}
\font\mflogo=logo10 % METAFONT logo
\font\boldsy=cmbsy10 % TuÄné \CS, \AMS.
\font\titulfontinternal=csb10 scaled\magstep4
\font\titulboldsy=cmbsy10 scaled\magstep4
\def\titulfont{\titulfontinternal \let\CS=\bCS \let\boldsy=\titulboldsy}
\font\kapfontinternal=csbx12
\font\kapboldsy=cmbsy10 at12pt
\font\kaptt=cstt12
\def\kapfont{\kapfontinternal \let\CS=\bCS \let\boldsy=\kapboldsy
\let\tt=\kaptt \let\sevenbf=\tenbf \let\LaTeX=\bLaTeX}
\def\CS{$\cal C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{$\cal S$}\kern-.075em $}
\def\bCS{{\boldsy C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{S}\kern-.04em}}
\def\CSTeX{\CS\TeX}
\def\CSTUG{\CS TUG}
\def\CSfont{\CS\kern.1em font}
\def\csplain{\CS\kern.1em plain}
\def\mf{{\mflogo META}\-{\mflogo FONT}}
\def\mp{{\mflogo META}\-{\mflogo POST}}
\def\LaTeX{L\kern-.36em\raise.5ex\hbox{\sevenrm A}\kern-.12em\TeX}
\def\twoe{$2_{\textstyle\varepsilon}$}
\def\LaTeXe{\LaTeX\thinspace\twoe}
\def\bLaTeX{L\kern-.3em\raise.5ex\hbox{\sevenbf A}\kern-.12em\TeX}
\def\cslatex{\CS\LaTeX}
\def\twoe{$2_{\textstyle\varepsilon}$}
\def\LaTeXe{\LaTeX\thinspace\twoe}
\def\AMS{$\cal A\kern-.166em\lower.5ex\hbox{$\cal M$}\kern-.075em S$}
\def\bAMS{{\boldsy A\kern-.166em\lower.5ex\hbox{M}\kern-.075em S}}
\def\ps{Post\-Script}
\let\copyleft=\copyright
%% Definice verbatim prostředà %% !verb.
\catcode`\"=13
\def"{\hbox\bgroup\let"=\egroup\setverb\tt}
\def\setverb{\def\do##1{\catcode`##1=12}\dospecials\obeyspaces}
\def\begtt{\medskip\bgroup
\nobreak\setverb \parskip=0pt %\parindent=0pt
\def\par{\endgraf\penalty500 }
\catcode`\"=12 \obeylines
\startverb}
{\catcode`\|=0 \catcode`\\=12
|gdef|startverb#1\endtt{%
|tt#1|nobreak|egroup|penalty0|medskip|scannexttoken}}
{\obeyspaces\gdef {\ }}
\long\def\scannexttoken#1{\ifx#1\par\else\noindent#1\fi}
%% ProstÅ™edà s puntÃkatými nebo ÄÃslovanými položkami %%
\def\begitems{\medskip\bgroup\catcode`\*=13 \narrower}
\def\enditems{\par\egroup\medskip}
{\catcode`\*=13 \gdef*{\par\noindent\llap{$\bullet$\ }\ignorespaces}
\gdef\numerate{% \numerate napsat těsně za \begitems
\def*{\par\advance\itemnum by1\noindent
\llap{\bf\the\itemnum. }\ignorespaces}}}
\newcount\bibnum
\def\cit#1{\expandafter\ifx \csname b:#1\endcsname \relax
\message{Warning: The bibitem #1 is not defined}[??#1]%
\else [\csname b:#1\endcsname]\fi}
\def\bib #1 {\smallskip\advance\bibnum by1
\immediate\write\fileref{\noexpand\bibref{#1}{\the\bibnum}}
\noindent \llap{[\the\bibnum]\enspace}\ignorespaces}
\def\bibref #1#2{\expandafter\gdef \csname b:#1\endcsname{#2}}
\def\reference{\subtitle Reference | REFERENCE\par}
\let\Red=\relax \let\Black=\relax
\def\startcolor#1{} \def\stopcolor#1{}
\def\newstart{\startcolor{Red}}
\def\newstop{\stopcolor{Black}}
\def\startcc#1#2{}
\def\stopcc#1#2{}
\def\new#1{\leavevmode\newstart#1\newstop}
\def\newAbox#1{\Red\hbox{#1}\Black}
\def\skrt#1{\let\barva=\Red
\dimen0=\maxdimen \leavevmode \skrtslovo #1 {} }
\def\skrtrule{\vrule height2.8pt depth-2.5pt}
\def\skrtslovo #1 {\def\tmp{#1}\ifx\tmp\empty \else
\ifdim\dimen0=\maxdimen \else
\linecolortrue\barva \leaders\skrtrule\hskip
\fontdimen2\the\font plus\fontdimen3\the\font minus\fontdimen4\the\font
\Black\linecolorfalse
\fi
\setbox0=\hbox{#1}\dimen0=\wd0%
\rlap{\box0}%
{\linecolortrue\barva\skrtrule width\dimen0\Black\linecolorfalse}%
\expandafter\skrtslovo\fi}
\def\setbrackets{\catcode`!=0 \catcode`\[=1 \catcode`\]=2 }
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% Makra pro pdfTeX %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
\ifx\pdfoutput\undefined\else %%%% pdfTeX is used %%%%%%%%%%
\ifnum\pdfoutput>0
\pdfhorigin=3mm \pdfvorigin=10mm
\pdfpagewidth=14.5cm
\pdfpageheight=22cm
\ifx\pdfannotlink\undefined %%% Backward compatibility
\let\pdfannotlink=\pdfstartlink
\fi
\def\beglink#1{% % ZaÄátek textu odkazu, #1 je klÃÄ odkazu
\Green \pdfannotlink height9pt depth3pt
attr{/Border[0 0 0]} goto name{#1}\relax}
\def\endlink{\pdfendlink\Black}
\def\aimlink#1{% % MÃsto cÃle odkazu, #1 je klÃÄ odkazu
\expandafter\ifx \csname aim:#1\endcsname \relax
\expandafter\gdef \csname aim:#1\endcsname {}%
\vbox to0pt{\vss\hbox{\pdfdest name{#1} fith}\kern15pt}%
\fi
}
\def\zalozka#1{\global\advance\numlink by1
\pdfdest num\numlink fith\relax
{\let~=\space\pdfoutline goto num\numlink {#1}}}
\def\pdfsetcmykcolor#1{\special{PDF:#1 \iflinecolor K\else k\fi}}
\def\Red{\pdfsetcmykcolor{0.1 0.9 0.9 0.3}}
\def\Black{\pdfsetcmykcolor{0 0 0 1}}
\def\Green{\pdfsetcmykcolor{0.9 0.1 0.9 .3}}
\def\Blue{\pdfsetcmykcolor{0.9 0.9 0.1 0}}
\def\Orange{\pdfsetcmykcolor{0 0.7 1 .5}}
\footline={\hss\Black\tenrm\folio\hss}
\headline={\hss \csname cc:\the\pageno\endcsname}
\edef\footnoterule{\noexpand\Black\footnoterule}
\csname newcount\endcsname\ccnum
\def\startcc#1#2{\def\ccval{#1}\ccnum=#2 }
\def\stopcc#1#2{\loop \ifnum\ccnum<#2
\advance\ccnum by1
\expandafter\xdef\csname cc:\the\ccnum\endcsname
{\noexpand\csname\ccval\noexpand\endcsname}\repeat}
\def\startcolor#1{\csname#1\endcsname
\write\fileref{\string\startcc{#1}{\the\pageno}}}
\def\stopcolor#1{\csname#1\endcsname
\write\fileref{\string\stopcc{#1}{\the\pageno}}}
\pdfcompresslevel=9
\pdfinfo{/Author (Petr Olsak)
/CreationDate (September 2002)
/ModDate (\the\year-\the\month-\the\day)
/Creator (TeX)
/Producer (pdfTeX)
/Title (CSTeX Manual)
/Subject (Documentation)
/Keywords (TeX, Czech+Sloavk localisation)
}
\pdfcatalog{/PageMode /UseOutlines}\relax
\fi\fi %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% Konec maker PDFTeXu %%%%%
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% Titulni strana %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
{\nopagenumbers \vglue 5cm
\centerline{\titulfont Manuál k \CS\TeX{}u}
\vskip 2cm
\centerline{\titulfont Petr Olšák}
\vfill
\hrule
\bigskip
\noindent
\hfil Hněvanice, Morávka, Praha -- léto 2002, \newAbox{podzim 2012}
\vfil\break
Autor \TeX{}u je profesor Donald Knuth.
\bigskip
\TeX{} je ochranná známka American Mathematical Society.
\bigskip
Ostatnà v manuálu použité názvy programových produktů, firem
apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými
známkami pÅ™ÃsluÅ¡ných vlastnÃků.
\vfill
Tento text je volnÄ› Å¡ÃÅ™en spoleÄnÄ› s~balÃkem \CSTeX. Jedná se
o~referenÄnà manuál k tomuto balÃku. Text je k~dispozici ve
formátech "tex" (\csplain), PostScript a PDF. Výchozà adresa textu je
\url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc}.
Text můžete tisknout a jinak použÃvat pro soukromé úÄely. V~nezmÄ›nÄ›ném
stavu v elektronické podobÄ› jej můžete také distribuovat bez dalÅ¡Ãho
omezenÃ. Nenà dovoleno tento text zveÅ™ejňovat v~pozmÄ›nÄ›ném stavu a
publikovat jej v~papÃrové podobÄ› bez pÅ™edchozà dohody s~autorem.
\bigskip
This document is free distributed as a part of the \CSTeX{} package.
It is a reference manual of the \CSTeX. It is available
in formats "tex" (\csplain), PostScript and PDF. The base URL of it
is \url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc}.
You can print this document or use it in another way only as an individual
end-user. If you don't do any change in this document then you can
distribute it in electronical form without any limitation.
It is not permitted to distribute this document in changed versions or to
publish it in hardcopy form without previous agreement with the
author.
\bigskip
This original is written in Czech language.
The translation into other languages are welcome.
\vfill
Verze textu 15. 5. 2003
\leavevmode\newAbox{Verze textu 30. 11. 2012}
\bigskip
\copyleft{} RNDr. Petr Olšák, 2002\newAbox{, 2012}
\bigskip
%\leavevmode\newAbox{\bf UpozornÄ›nÃ: tato verze textu je provizornÃ.}
%\leavevmode\newAbox{\bf Během několika týdnů se ještě bude měnit.}
\break
}
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
\delejobsah
\subtitle Úvod | ÚVOD
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
\new{Po skoro deseti letech se k tomuto textu vracÃm, abych jej
aktualizoval. VeÅ¡keré zmÄ›ny jsou vyznaÄeny touto barvou. ÄŒerný text je
naopak původnà z roku 2003. NabÃzÃm Ätenáři dva bonbónky v jednom: podrobnou
technickou dokumentaci i pohled do historie.}
V~tomto manuálu se pokusÃm vyÄerpávajÃcÃm způsobem popsat
vlastnosti \CSTeX{}u. Z~tohoto důvodu to asi nebude jednoduché ÄtenÃ
pro \TeX{}ové zaÄáteÄnÃky. TÄ›m doporuÄuji nejprve pÅ™eÄÃst~\cit{prvni}.
\CSTeX{} je sada \TeX{}ových maker, fontů, vzorů dělenà slov a
doplňujÃcÃho software pro podporu Äeské a slovenské sazby
v~\TeX{}u. Je vytvořen tak, aby mohl být použit na libovolné \TeX{}ové
distribuci na libovolném operaÄnÃm systému.
DÅ™Ãve byla slovem \CSTeX{} oznaÄována také kompletnà em\TeX{}ová
distribuce doplnÄ›ná o~zmÃnÄ›ná makra, fonty a vzory dÄ›lenÃ. To bylo
v~roce 1993, kdy sdruženà \CSTUG{} rozesÃlalo pod tÃmto názvem em\TeX{}ovou
distribuci na disketách svým Älenům. V~té dobÄ› vÄ›tÅ¡ina Älenů použÃvala
DOS, takže em\TeX{} pro DOS byl pro nÄ› vyhovujÃcÃ. V~dneÅ¡nà dobÄ› uživatelé
pracujà s~nejrůznÄ›jÅ¡Ãmi operaÄnÃmi systémy a s~různými distribucemi
\TeX{}u pro tyto systémy. Z~toho důvodu se v~tomto manuálu pÅ™idržÃme
jen užšÃho významu slova \CSTeX, definovaného v~pÅ™edchozÃm odstavci.
\CSTeX{} sestává ze \skrt{tÅ™Ã} \new{dvou}
základnÃch pilÃřů: \CSfont{}y, \csplain{} \skrt{a \CS\LaTeX}.
\CSfont{}y jsou konzervativnÃm rozÅ¡ÃÅ™enÃm Knuthových Computer Modern
fontů, \csplain{} je konzervativnÃm rozÅ¡ÃÅ™enÃm Knuthova formátu plain
a koneÄnÄ› \cslatex{} \skrt{je} \new{byl} jistou modifikacà běžnÄ› použÃvaného formátu
\LaTeX. Tyto \skrt{tÅ™i} pilÃÅ™e jsou podrobnÄ› dokumentovány v~následujÃcÃch
kapitolách. K~tÄ›mto pilÃřům \CSTeX{}u je jeÅ¡tÄ› pÅ™ipojena podpora
použità základnÃch 35 PostScriptových fontů v~ÄeÅ¡tinÄ› a slovenÅ¡tinÄ›
prostÅ™ednictvÃm virtuálnÃch fontů.
Základnà balÃÄky \CSTeX{}u pÅ™Ãstupné na Internetu majà následujÃcà názvy:
{\setbrackets
\begtt
csfonts.tar.gz ... CSfonty -- Metafontové soubory a metriky.
csplain.tar.gz ... Makra pro formát CSplain a vzory dělenà slov.
cslatex.tar.gz ... Makra pro formát CSLaTeX. !newAbox[-- zastaralé]
cspsfonts.tar.gz ... Virtuálnà fonty základnÃch 35 PostScriptových
fontů v~kódovánà podle CSfontů.
\endtt
\par}
Pokud někdo řekne, že má na své distribuci \TeX{}u instalován \CSTeX,
pak to znamená, že má urÄitÄ› instalovány tyto ÄtyÅ™i balÃky.
KromÄ› toho k~\CSTeX{}u Å™adÃme i následujÃcà doplňujÃcà software,
který už nemusejà mÃt vÅ¡ichni uživatelé \CSTeX{}u instalován:
{\setbrackets
\begtt
csfonts-t1.tar.gz .. Varianta CSfontů ve formátu PostScript Type1.
enctex.tar.gz ... Makra a návod na modifikaci tex.ch souboru !skrt[na]
!skrt[zahrnutà podpory pÅ™Ãmého pÅ™Ãstupu k vektorům]
!skrt[xord/xchr prostÅ™ednictvÃm primitivů.]
!new[pro vÃcebytové pÅ™ekódovánà v input procesoru.]
cstrip.tar.gz ... Test funkcionality formátu CSplain.
csindex-19980713.tar.gz ... Zdrojové soubory v~jazyce C programu
csindex, který je modifikacà programu
makeindex se zahrnutou podporou Äeského a
slovenského Å™azenÃ.
vlna.tar.gz ... Zdrojové soubory v~jazyce C a v~jazyce cweb
programu vlna na automatické doplňovánà vlnek
za neslabiÄné pÅ™edložky.
\endtt
\par}
Na Internetu naleznete vÅ¡echny uvedené balÃky na
\begtt
ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/base
\endtt
Základnà balÃÄky a {\tt csfonts-t1.tar.gz} obsahujà adresářovou strukturu
podle TDS (\TeX{} directory standard), takže pokud vaše distribuce
\TeX{}u použÃvá tento standard, pak rozbalenà balÃÄků nad adresářem
{\tt texmf} povede automaticky k~zařazenà všech souborů na správná
mÃsta v~{\tt texmf} stromu.
StarÅ¡Ã verze uvedených balÃků najdete na
\begtt
ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/base/old
\endtt
Dokumentaci k~\CSTeX{}u (vÄetnÄ› tohoto manuálu) najdete na
\begtt
ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc
\endtt
Adresář "ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/"\new{{\tt old/}} obsahuje kromě
zmÃnÄ›ných vÄ›cà kompletnà distribuci em\TeX{}u s~podporou \CSTeX{}u
(v~podadresáři {\tt emtex}), minimalizovanou distribuci
em\TeX{}u+\CSTeX{}u pro pouhé tÅ™i instalaÄnà diskety (v~podadresáři
{\tt minitex}), návody a software na instalaci web2c \TeX{}u
(v~podadresáři {\tt web2c}) a RPM balÃky te\TeX{}u podporujÃcà \CSTeX{}
pro různé distribuce Linuxu (v~podadresáři {\tt tetex-rpm}). Tyto
podadresáře vznikaly postupně v~poslednà dekádě minulého
tisÃciletà podle potÅ™eby a zájmu o~uvedené distribuce \TeX{}u.
Podle toho, jak rostla a klesala popularita jednotlivých distribucÃ,
jsou tyto podadresáře aktualizovány (nebo spÃÅ¡e neaktualizovány).
Na druhé stranÄ› mohou vzniknout dalÅ¡Ã adresáře s~balÃÄky dalÅ¡Ãch
distribucà \TeX{}u obsahujÃcÃch \CSTeX{}~-- staÄÃ, když je nÄ›kdo udÄ›lá a
pošle o~tom informaci na mou elektronickou adresu. Mohu třeba založit
podadresář {\tt miktex-zip} analogicky k~adresáři {\tt tetex-rpm},
pokud se to někomu bude hodit a pokud ty archivy samozřejmě udělá.
\subtitle \CSfont{}y | CSFONTY
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
\CSfont{}y jsou konzervativnÃm rozÅ¡ÃÅ™enÃm CM fontů Donalda Knutha. TÃm je
mÃnÄ›no, že každý \CSfont{} má svůj protÄ›jÅ¡ek v~nÄ›jakém CM fontu,
pÅ™iÄemž se naprosto shoduje v~kódovánÃ, tvarech a Å¡ÃÅ™kách znaků na
prvnÃch 128 pozicÃch (kódy 0~až~127), tj. na vÅ¡ech pozicÃch, které
jsou tÃmto CM fontem použity. \CSfont{} tedy pouze doplňuje dalÅ¡Ã
znaky do pozic s~kódem vÄ›tÅ¡Ãm než 127. Tam jsou umÃstÄ›ny znaky Äeské
a slovenské abecedy podle kódovánà ISO~8859-2.
Některé pozice stále zůstávajà neobsazeny.
NÞe uvádÃm tabulku \CSfont{}u. Druhý znak na
pozicÃch 0B~až 0F se vyskytuje namÃsto prvnÃho znaku ve fontech
bez ligatur typu fi ({\tt csr5}, {\tt cstt*} a {\tt cssltt*}),
druhý znak na pozicÃch~20, 3C, 3E, 5C, 5F a
7B~až~7D najdeme ve strojopisných fontech ({\tt cstt*} a {\tt cslstt*}) a
koneÄnÄ› libra mÃsto dolaru na pozici~24 se vyskytuje v kurzÃvách
({\tt csti*}). Tyto nejednoznaÄnosti v~kódovánà majà samozÅ™ejmÄ› i
původnà CM fonty.
%------------------------------------------------------------
\newcount\colnum \newcount\linenum \newcount\posnum
\def\tabfont #1{\posnum=0
\vbox\bgroup \offinterlineskip #1
\line{\hfil {\tt \space\space\space}\vrule depth.4em
\loop
\ifnum\colnum<16
\hbox to.055\hsize{\hfil\tentt\hex\colnum\hfil}\vrule
\advance\colnum by1
\repeat
}% end of \line
\loop
\ifnum\linenum<16
\hrule
\line{\hfil{\tentt \hex\linenum x }%
\vrule height 1.0em depth .4em\tabline}
\advance\linenum by1
\repeat
\hrule
\egroup
}
\def\tabline{
\colnum=0
\loop
\ifnum\colnum<16
\tabitem
\advance\colnum by1
\repeat
}
\def\tabitem{\hbox to.055\hsize{\hfil\char\posnum\altchar\hfil}%
\vrule\global\advance\posnum by1}
\def\altchar{\ifcase\posnum
\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\a\or\a\or\a\or\a\or\a\or
\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
\a\or\or\or\or\kern2pt{\it\$}\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\a\or\or\a\or\or
\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\a\or\or\or\a\or
\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\a\or\a\or\a\or\or\or
\fi}
\def\a{\kern2pt{\tt\char\posnum}}
\def\hex#1{\ifcase#1\relax 0\or1\or2\or3\or4\or5\or6\or7\or8\or
9\or A\or B\or C\or D\or E\or F\fi}
\bigskip
\tabfont {\font\f=csr10 \font\it=csti10 \font\tt=cstt10 \f}
\bigskip
%----------------------------------------------------------------
Následuje seznam všech CM fontů. Pokud nenà vpravo uveden alternativnà název
\CSfont{}u, jedná se o~matematický font, který nemá v~\CSfont{}ech alternativu.
Také ji nepotřebuje.
\begtt
CM font CSfont
------------------------------------------------------------------
cmr17, 12, 10, 9, 8, 7, 6, 5 csr17, 12, 10, 9, 8, 7, 6, 5
cmbx12, 10, 9, 8, 7, 6, 5 csbx12, 10, 9, 8, 7, 6, 5
cmsl12, 10, 9, 8 cssl12, 10, 9, 8
cmtt12, 10, 9, 8 cstt12, 10, 9, 8
cmsltt10, cmvtt10 cssltt10, csvtt10
cmss17, 12, 10, 9, 8 csss17, 12, 10, 9, 8
cmssi17, 12, 10, 9, 8 csssi17, 12, 10, 9, 8
cmssdc10, cmssbx10 csssdc10, csssbx10
cmssqi8, cmssq8 csssqi8, csssq8
cmdunh10, cmbxsl10, cmb10 csdunh10, csbxsl10, csb10
cmff10, cmfib10 csff10, csfib10
------------------------------------------------------------------
cmti12, 10, 9, 8, 7 csti12, 10, 9, 8, 7
cmbxti10, cmitt10 csbxti10, csitt10
cmu10, cmfi10 csu10, csfi10
------------------------------------------------------------------
cmcsc10, cmtcsc10 cscsc10, cstcsc10
------------------------------------------------------------------
cminch10 csinch10
------------------------------------------------------------------
cmmi12, 10, 9, 8, 7, 6, 5
cmmib10
------------------------------------------------------------------
cmtex10, 9, 8
------------------------------------------------------------------
cmsy10, 9, 8, 7, 6, 5
cmbsy10
------------------------------------------------------------------
cmex10
------------------------------------------------------------------
\endtt
Mezi soubory metrik \CSfont{}ů navÃc najdeme metriky vytvoÅ™ené Sauterovou
extrapolacÃ, které nemajà pÅ™Ãmou obdobu mezi CM fonty:
\begtt
CSfont
------------------------------------------------------------------
csb17, 12, 9, 8, 7, 6, 5
csbxsl12, 5, 6, 7, 8, 9
csbxti17, 12
cscsc17, 12
csdunh17, 12, 5, 6, 7, 8, 9
csfib12, 10, 9
csitt12, 17, 8, 9
cssl17, 5, 6, 7
cssltt12, 8, 9
csssbx12, 17, 9
cstcs12, 17
csti17
csu12, 17, 7, 8, 9
csvtt12, 8, 9
------------------------------------------------------------------
\endtt
\mf{}ová makra pro Sauterovu extrapolaci jsou souÄástà balÃÄku
s~\CSfont{}y {\tt csfonts.tar.gz}. Princip této extrapolace je napÅ™Ãklad
popsán v~\cit{tst}.
\new{Fonty vytvoÅ™ené Sauterovou extrapolacà nedoporuÄujeme použÃvat, protože
nemajà svou implementaci pomocà PostScriptového fontu. Do výstupnÃho PDF se
při použità takového fontu zavede bitmapový výstup z \mf{}u, což může vést
ke komplikacÃm.}
\subsub Odlišnosti od CM fontů | Odlisnosti od CMfontu
%-----------------------------
Nelze tvrdit, že text použÃvajÃcà jen znaky z~pozic 0--127 bude
100\% shodnÄ› zpracován pÅ™i použità CM fontů i \CSfont{}ů. OdliÅ¡nosti existujÃ,
ale jsou tak nepatrné, že je velmi malá prvaděpodobnost, že by při běžném
užÃvánà byla pozorovatelná rozdÃlnost. NicménÄ› pÅ™esto zde vÅ¡echny
odliÅ¡nosti uvádÃm vÄetnÄ› komentářů. Uvedené hodnoty jsou pÅ™Ãkladem
při srovnánà fontu "csr10" s~"cmr10".
\medskip{\bf 1. Kerningové páry}
Mezi teÄkami ("..") je v "csr10" implicitnà kern, aby bylo možno sázet
elipsu. Kern~$0,011111$pt. V cmr10 nenÃ.
Dvojice "ka" -- "csr10": $-0,0027777$pt, "cmr10": $-0,0055555$pt.
Dvojice "P." a "P," -- "csr10": $-0,0027777$pt, "cmr10" nenÃ.
Dvojice "F.", "F,", "V.", "V,", "W." a "W," -- "csr10": $-0,0055555$pt, "cmr10" nenÃ.
Dvojice "Av" a "Aw" -- "csr10": $-0,011111$pt, "cmr10" nenÃ.
\medskip{\bf 2. Ligatury}
Dvojice "<<" vede v csr10 na francouzské uvozovky, kód 158, v cmr10 nenÃ.
Dvojice ">>" vede v csr10 na francouzské uvozovky, kód 159, v cmr10 nenÃ.
\medskip{\bf 3. Výšky znaků}
Formát "tfm" je omezen na maximálně 16 různých výšek znaků v~jednom fontu.
V~"cmr10" je obsazeno vÅ¡ech 16 různých výšek. PÅ™itom v~"csr10" pÅ™icházejà dalÅ¡Ã
výšky znaků dané akcentovanými znaky. Proto \mf{} provedl v~"csr10" jistá
zaokrouhlenÃ, která způsobà odliÅ¡nost výšek od výšek v~"cmr10" maximálnÄ›
o~0,007779pt. Jedná se o~tyto znaky:
\begitems
* $\Gamma$ až $\Omega$, \AE, \OE{} a všechny kapitálky:
v~"csr10" jsou menšà o~0,00773pt.
* NadržÃtko (kód 22), nadpuntÃk (kód 95) a pÅ™ehláska (kód 127):
v~"csr10" většà o~0,007779pt.
* PÃsmena i, j jsou v~"csr10" vÄ›tÅ¡Ã o~0,007779pt.
* Znak plus (+) je v~"csr10" menšà o~0,007778pt.
\enditems
RozdÃlnost výšek nenà kritická, protože pÅ™i sazbÄ› se vÄ›tÅ¡inou berou v~úvahu
jen Å¡ÃÅ™ky znaků. Pouze výjimeÄnÄ› promluvà do sazby i výška (vÄ›tÅ¡inou když
objekt v~řádku je většà než "\baselineskip").
\subsub Struktura \mf{}ových zdrojových souborů \CSfont{}ů |
%---------------------------------------------------------
Struktura METAFONTovych zdrojovych souboru CSfontu
\mf{} Äte nejprve soubor, který má stejné jméno, jako je jméno
generovaného fontu, a má pÅ™Ãponu {\tt mf}. NapÅ™Ãklad {\tt csr10.mf}.
Takovému souboru Å™Ãkáme hlavnà soubor generovánà fontu. V~\CSfont{}ech je
takových hlavnÃch souborů celkem 121. VÅ¡echny majà stejný dvouřádkový
obsah:
\begtt
input cscode
use_driver;
\endtt
V~souboru {\tt cscode.mf} se naÄtou jména a kódy akcentovaných znaků
(jsou uspořádány podle ISO~8859-2) a definuje se "use_driver"
v~závislosti na jménu hlavnÃho souboru tak, že se naÄte odpovÃdajÃcÃ
hlavnà soubor CM fontů (tj. odpojà se předpona "cs" a připojà předpona
"cm"). V~pÅ™ÃpadÄ› fontu "csr10" se tedy naÄte v~tuto chvÃli
soubor~{\tt cmr10.mf}. NavÃc je v~souboru {\tt cscode.mf}
předefinováno {\tt generate} (v~CM fontech má význam {\tt input}) tak,
že poslednà řádek {\tt cmr10.mf} s~textem
\begtt
generate roman
\endtt
%
neprovede {\tt input roman.mf}, ale provede {\tt input kmroman.mf}.
DalÅ¡Ã průbÄ›h výpoÄtu je tedy zase v~režii \CSfont{}ů. KromÄ› souboru
{\tt kmroman.mf} jako alternativy k~souboru {\tt roman.mf} z~CM fontů
najdeme analogické alternativy s~názvy {\tt kmtextit.mf},
{\tt kmcsc.mf}, {\tt kmtexset.mf} a {\tt kmtitle.mf}.
Z~uvedených souborů se postupnÄ› naÄÃtajà soubory generujÃcà tvary
jednotlivých znaků. Jedná o~vÅ¡echny odpovÃdajÃcà soubory
z~CM fontů a navÃc soubory uvedené v~následujÃcà tabulce.
\begitems
* {\tt csaccent.mf} definuje makra pro akcenty,
* {\tt csacutl.mf} generuje á, é, Ã, ó, \'r, ú, ý,
* {\tt csacutu.mf} generuje Ã, É, Ã, \'L, Ó, \'R, Ú, Ã,
* {\tt cshachel.mf} generuje Ä, Ä›, ň, Å™, Å¡, ž,
* {\tt cshacheu.mf} generuje Č, Ď, Ě, Ň, Ř, Š, Ť, Ž,
* {\tt csotherl.mf} generuje \^o, ů, \`a, \'l, \v t, \v d, \v l, \"a,
\"o, \"u,
* {\tt csotheru.mf} generuje \^O, Å®, \`A, \v L, \"A, \"O, \"U,
* {\tt csadded.mf} generuje \clqq\kern2pt, \crqq, >>, <<, \promile, \ogonek{},
* {\tt cshyph.mf} generuje alternativnà hyphenchar.
\enditems
V~souboru {\tt kmroman.mf} a jemu podobných souborech jsou ještě zapsány
kernové páry a údaje pro tabulku ligatur. V~tomto souboru Äinnost
\mf{}u konÄà pÅ™Ãkazem {\tt bye}.
\subsub Alternativnà hyphenchar | Alternativni hyphenchar
%------------------------------
Na pozici 156 je v~\CSfont{}ech spojovnÃk s~úplnÄ› stejnou kresbou a
metrikou, jako na pozici~45. NastavÃme-li
"\hyphenchar\beznyfont=156", budeme mÃt zaruÄeno, že ve slovech
\uv{je-li} nebude \TeX{} dělit slovo. Bez tohoto nastavenà by \TeX{}
rozdÄ›lil \uv{je-/li}, což nenà v~souladu s~požadavky na Äeskou sazbu.
Mnoho dalÅ¡Ãch způsobů Å™eÅ¡enà tohoto problému najdeme v~\cit{tbn}.
Dalšà aplikacà znaku 156 je modifikace jeho metriky tak, aby kresba
pÅ™esahovala pÅ™es Å¡ÃÅ™ku znaku výraznÄ› doprava. Pak nastavenÃm
"\hyphenchar\beznyfont=156" dosáhneme tzv.~visÃcà interpunkce,
viz napÅ™Ãklad~\cit{texbook} nebo~\cit{tbn}. V~poslednà dobÄ› se visÃcÃ
interpunkce stává módnà záležitostÃ, protože to umà i nejnovÄ›jÅ¡Ã verze
programu Adobe InDesign. Metriku \CSfont{}u můžete pro vlastnà potřeby
modifikovat napÅ™Ãklad programy tftopl a pltotf. Takto modifikovanou
metriku ovÅ¡em nesmÃte distribuovat pod stejným názvem, jaký má
původnà metrika \CSfont{}u.
\subsub Anabáze UNIXových hard-linků | Anabase UNIXovych hard-linku
%-----------------------------------
Jak jsme uvedli v předchozà sekci,
hlavnà \mf{}ové soubory \CSfont{}ů majà jednu zvláštnost: aÄkoli zde existuje
121 různě nazvaných souborů, všechny obsahujà stejný dvouřádkový text.
Rozhodl jsem se těch 121 stejných různě nazvaných souborů
implementovat pro úsporu inodů v~UNIXu jako hard linky. Takto jsem
fonty zabalil do balÃÄku {\tt csfonts.tar.gz} a dal k~dispozici
internetové veřejnosti.
Pokud je systém, na který se balÃÄek {\tt csfonts.tar.gz} instaluje,
rovněž UNIXo\-vého typu, pak program {\tt tar} vytvořà v~cÃlovém
adresáři 121 hard linků a je vše v~pořádku. Systém ušetřil 120 inodů,
které nemusel alokovat.
Jestliže ale cÃlový systém nepracuje s~hard linky, mohou nastat
potÞe. OsobnÄ› se ale domnÃvám, že pokud tento systém provozuje
nějakou implementaci programu {\tt tar}, měla by se tato implementace
s~problémem hard linků vyrovnat napÅ™Ãklad tak, že mÃsto hard linků
vytvořà při extrahovánà archivu stejné soubory.
Proto považuji stÞnosti uživatelů MS Windows na podivnost archivu
{\tt csfonts.tar.gz} za neopodstatnÄ›né. Tito uživatelé si stěžujÃ, že
se jim rozbalà z~tÄ›ch 121 souborů jen jeden, pÅ™iÄemž použÃvajà jakýsi
"Wintar". OdpovÃdám: nechÅ¥ si tito uživatelé stěžujà u~svého dodavatele
implementace programu {\tt tar}. OdmÃtám kvůli Windowsovým uživatelům
balit \CSfont{}y jinak a opustit tak možnost šetřenà inodů na UNIXových
systémech. NavÃc se mi doneslo, že Windowsovà uživatelé majà možnost
použÃt jiné implementace programu {\tt tar}, které popsanou chybu
neobsahujÃ, a skuteÄnÄ› na Windowsovém filesystému založà 121 různých
souborů se stejným obsahem.
\subsub Virtuálnà fonty pÅ™idané do balÃÄku \CSfont{}ů |
%----------------------------------------------------
Virtualni fonty pridane do balicku CSfontu
V~balÃÄku {\tt csfonts.tar.gz} jsou pÅ™Ãtomny dvÄ› skupiny virtuálnÃch
fontů. Jedny mapujà \CSfont{}y na CM fonty a druhé mapujà CM fonty na
\CSfont{}y. V~tomto odstavci vysvÄ›tlÃm důvody existence obou skupin a
způsob jejich použitÃ.
Až donedávna bylo potÅ™eba pÅ™i prohlÞenà "dvi" souborů programem "xdvi"
(a~jemu podobnými programy) poÄkat, až se pomocà \mf{}u a programu
"gftopk" vygenerujà potřebné bitmapy fontů, a teprve pak jsme je viděli
v~prohlÞeÄi. Teprve od roku 2002 má program "xdvi" schopnost pÅ™Ãmo
zobrazovat Type1 verze fontů, ale popisované virtuálnà fonty vznikly
v~době, kdy tomu tak nebylo a kdy \CSfont{}y ještě neměly svou Type1
variantu. Pokud jsme tehdy nemuseli Äekat na generovánà nových fontů
\mf{}em, pak jen proto, že už byly fonty vygenerovány dÅ™Ãve a zůstaly
uloženy na disku v~podobě {\tt pk} souborů.
Za této situace bylo výhodné udržovat na disku co nejméně {\tt pk}
souborů. Protože uživatel \CSTeX{}u obvykle použÃvá \CSfont{}y, dá se
předpokládat, že jejich {\tt pk} soubory má na disku v~hojném
množstvÃ. Když pak jednou za Äas potÅ™ebuje takový uživatel prohlédnout
{\tt dvi} soubor odkazujÃcà na CM fonty, pak je pÅ™eci zbyteÄné pro nÄ›
generovat nové bitmapy, když \CSfont{}y jsou nadmnožinou CM fontů a
bitmapy \CSfont{}ů pravdÄ›podobnÄ› na disku už vygenerované jsou. StaÄà pro
zobrazenà znaků CM fontů Äerpat z~bitmap \CSfont{}ů.
PrávÄ› k~tomu úÄelu sloužà prvnà skupina virtuálnÃch fontů oznaÄovaná
jako cm2cs. Po rozbalenà {\tt csfonts.tar.gz} je tato skupina
virtuálnÃch fontů uložena do adresáře {\tt fonts/vf/public} a je tedy aktivnÃ.
Každý "dvi"-ovladaÄ, který potÅ™ebuje vykreslit znak z~CM fontu, pak
použije tyto virtuálnà fonty, které jej nasměrujà na \CSfont{}y. Takže
"dvi"-ovladaÄ bude tyto znaky nakonec Äerpat z~\CSfont{}ů. K~žádnému
zkreslenà informace pÅ™itom nedocházÃ, protože vÅ¡echny znaky CM fontů
jsou v~odpovÃdajÃcÃch \CSfont{}ech na stejných pozicÃch a vypadajà úplnÄ›
stejnÄ›.
Pokud \CSfont{}y vůbec nepoužÃváte (nebo jen obÄas), bude pro vás
asi výhodné virtuálnà fonty cm2cs z~adresáře {\tt fonts/vf/public}
odstranit. StejnÄ› tak se nehodà mÃt tyto virtuálnà fonty aktivnÃ
v~mezinárodnÃch \TeX{}ových distribucÃch, kde vÄ›tÅ¡ina uživatelů \CSfont{}y
nikdy nepoužije. Tito uživatelé by asi byli velmi překvapeni, že při
prohlÞenà {\tt dvi} souboru se standardnÃmi CM fonty jim distribuce
generuje na disk bitmapy jakýchsi \CSfont{}ů.
Druhá skupina virtuálnÃch fontů s~oznaÄenÃm cs2cm nenà po rozbalenÃ
balÃÄku s~\CSfont{}y aktivnÃ, protože nenà v~adresáři {\tt fonts/vf}, ale
v~adresáři {\tt fonts/vf-cnv}, který dvi-ovladaÄe s~obvyklou konfiguracÃ
neprocházejÃ.
Tuto skupinu virtuálnÃch fontů použijeme v~pÅ™ÃpadÄ›, že jsme vytvoÅ™ili
v~\CSTeX{}u dokument odkazujÃcà na \CSfont{}y, a nynà jej chceme ve
formátovaném tvaru (jako soubor {\tt dvi}) poslat napÅ™Ãklad do
zahraniÄÃ. PÅ™itom pÅ™edpokládáme, že pÅ™Ãjemce nebude mÃt ve své \TeX{}ové
distribuci \CSfont{}y.
Virtuálnà fonty cs2cm mapujà všechny znaky \CSfont{}ů
na odpovÃdajÃcà znaky z~CM fontů. Pokud znak v~CM fontech
neexistuje, virtuálnà font jej nahradà kompozitem (napÅ™Ãklad
pÃsmeno+háÄek). Pokud tedy aplikujeme napÅ™Ãklad program "dvicopy" s~tÄ›mito
virtuálnÃmi fonty, dostáváme nový {\tt dvi} soubor, který už odkazuje
jen na CM fonty, a akcentovaná pÃsmena jsou v~tomto {\tt dvi} souboru
nahrazena kompozity. Takový "dvi" soubor můžeme poslat do zahraniÄà a máme
jistotu, že bude zpracovatelný na libovolné \TeX{}ové distribuci,
protože každá distribuce obsahuje CM fonty. Kvalita sazby se ovšem
zhorÅ¡Ã, protože akcenty (coby samostatné znaky) jsou v~CM fontech
takové ponÄ›kud nedomrlé, zatÃmco v~\CSfont{}ech jsou kresleny spoleÄnÄ›
s~pÃsmenem s~velikou péÄÃ. Informace v~dokumentu
ovšem nenà uvedenou modifikacà {\tt dvi} souboru
vůbec zmÄ›nÄ›na. Výjimkou je pÅ™Ãpad výskytu jednoho z tÄ›chto ÄtyÅ™ znaků:
promile, ogonek (ocásek pod polské a), levá a pravá francouzská
uvozovka. Tyto znaky nelze nijak pomocà CM fontů nahradit. Pokud
dokument některý z~těchto znaků obsahuje, pak program
"dvicopy" ohlásà \uv{{\tt---missing character packet}} a ponechá mÃsto
tÄ›chto znaků prázdná mÃsta.
Ve web2c distribuci \TeX{}u v UNIXu můžete pro uvedenou
konverzi "dvi" souboru z~\CSfont{}ů na CM~fonty použÃt pÅ™Ãkaz:
\begtt
VFFONTS=\$TEXMF/fonts/vf-cnv// dvicopy vstup.dvi vystup.dvi
\endtt
Poznamenejme, že v~žádném pÅ™ÃpadÄ› nesmà "dvi" ovladaÄ najÃt souÄasnÄ›
virtuálnà fonty cm2cs i cs2cm. V~takovém pÅ™ÃpadÄ› dojde k~havárii,
neboÅ¥ odkazy ve virtuálnÃch fontech se dostanou do nekoneÄného cyklu.
\subsub Historie a budoucnost \CSfont{}ů | Historie a budoucnost CSfontu
%------------------------------------
Tvary akcentů \CSfont{}ů byly vytvořeny a implementovány v~jazyce
\mf{}u Petrem Novákem ve spolupráci s~Äeskými typografy nÄ›kdy na
zaÄátku 90.~let. Autor pÅ™enechal \CSfont{}y \CSTUG{}u, který s~nimi
může libovolně nakládat.
\mf{}ový kód byl pak v~letech 1992--1993 dále upraven Karlem Horákem.
Karel se inspiroval z~\mf{}ových zdrojů pro fonty vytvořené v~Polsku.
Zapracoval tam možnost nastavenà kódovánà fontu a vytvořil makra
umožňujÃcà mÃt vÅ¡echny hlavnà {\tt mf} soubory se stejným
dvouřádkovým obsahem.
Na schůzce tvůrců \CSTeX{}u na FEL v~roce 1993 bylo rozhodnuto, že
\CSfont{}y budou mÃt kódovánà podle ISO~8859-2. PozdÄ›ji, pÅ™i
implementaci \CSTeX{}u do UNIXo\-vých distribucà nepodporujÃcÃch
zmÄ›ny xord/xchr vektorů, se ukázalo, že to bylo velmi prozÃravé
rozhodnutÃ.
V~roce 1993 jsem převzal údržbu \CSfont{}ů do svých rukou. Udělal jsem
jen velmi drobné změny. Poslednà 28.~9.~1996:
PÃsmeno ÄŒ a dalÅ¡Ã akcentované kapitálky mÄ›ly pÅ™ed tÃmto datem vÄ›tÅ¡Ã
výšku než kresba o~1,2pt. Opravil jsem.
Také jsem tehdy odstranil nevhodné záporné kerny:
TÄ›, TÅ™, T\"o, T\"u, T\"a, T\`a (analogicky pro Ť, Y, Ã).
VÄ›, VÅ™, V\"o, V\"u (analogicky pro F, W)
a redukoval jsem pÅ™ÃliÅ¡né záporné kerny:
Té, Tó, Tů, TÅ•, Tá, Tú (analogicky pro Ť, Y, Ã).
Pak jsem vývoj \CSfont{}ů zmrazil podobným způsobem, jako Knuth přestal
mÄ›nit CM~fonty. PrioritnÃm požadavkem je, aby dokument opÃrajÃcà se
o~\CSfont{}y byl od roku 1996 formátován naprosto stejně dnes i kdykoli
v~budoucnu. Aby byl tento požadavek splněn, nenà tedy možné zasáhnout
do rozmÄ›rů znaků, kernů a ligaturnÃch tabulek.
V~roce 1996 jsem do \CSfont{}ů pÅ™idal virtuálnà fonty podporujÃcà náhradu
Computer Modern fonty a naopak.
V~roce 1998 se podařilo dohodnout s~autorem te\TeX{}u Thomassem
Esserem, aby zařadil do své distribuce \CSfont{}y a celý \CSTeX.
Od této chvÃle jsou distribuce odvozené z~te\TeX{}u implicitnÄ›
vybaveny \CSfont{}y.
V~roce 1998 jsem také pro potřeby výstupu do formátu PDF vytvořil
variantu \CSfont{}ů, tentokrát ve formátu PostScript
Type1. Vyšel jsem z~BaKoMa Type1 implementace
CM~fontů a vytvoÅ™il jsem si program {\tt t1accent}, který k~pÃsmenkům
přidával akcenty podle vzorových PostScriptových tahů generovaných
z~původnÃch \CSfont{}ů \mp{}em. Na mnoha mÃstech jsem byl nucen pÅ™istoupit
k~mikrotypografickým kompromisům~-- v~drobnostech se kresby některých znaků
\CSfont{}ů z~Type1 liÅ¡Ã od svých originálnÃch \mf{}ových protÄ›jÅ¡ků.
Proto jsem distribuci Type1 \CSfont{}ů oznaÄil jako \uv{alpha} a do
komentáře jsem dal důrazné varovánÃ, že tyto fonty je možné použÃvat
na vlastnà riziko. Z~toho důvodu jsem také ponechal
implicitnà konfiguraci programu "dvips" tak, aby program použÃval
léty osvÄ›dÄený výstup z~\mf{}u, tedy bitmapy formátu "pk".
Type1 \CSfont{}y byly původně konfigurovány jen pro pdf\TeX.
Rozhodnutà ponechat "dvips" pracovat implicitně s~bitmapami naráželo na
problémy. Neustále dokola se uživaté ptali, jak je možné, že výstup
z~pdf\TeX{}u je dobrý, ale pÅ™i cestÄ› dvips~-- pstopdf dostávajÃ
roztÅ™esená pÃsmenka. Protože jsem byl uondán velmi Äastým
odpovÃdánÃm na tuto otázku, ani jsem se nakonec nezlobil, když v~roce
2001 autor te\TeX{}u rozhodl, že bude \CSfont{}y pro "dvips" implicitně
konfigurovat ve verzi Type1. Asi ty mikrotypografické kompromisy ani
tak moc nevadÃ, zatÃmco roztÅ™esená pÃsmenka v~PDF způsobovala oheň na
střeše.
V~souÄasné dobÄ› existujà volnÄ› dostupné nástroje, jako napÅ™Ãklad
"textrace" opÃrajÃcà se o~"autotrace". Tyto nástroje umožnà pÅ™evést
\mf{}ový font do Type1 \uv{obtahovánÃm bitmap} skoro automaticky.
Vyzkoušel jsem to na \CSfont{}ech a s~výsledkem jsem nebyl vůbec
spokojen: výsledné {\tt pfb} soubory byly asi pětkrát většà než ty
moje \uv{ruÄnÄ›} vyrobené. Proto jsem zatÃm alpha verzi Type1 formátu
\CSfont{}ů z~roku 1998 neopustil.
Do budoucna bych velmi rád do \CSfont{}ů přidal znak euro a paragraf.
Taková zmÄ›na by byla zpÄ›tnÄ› kompatibilnÃ, takže bych se jà nebránil.
\mf{}ové zdroje pro paragraf ověřené na všech \CSfont{}ech už několik
let mám, ale nezveřejnil jsem je. \mf{}ové zdroje znaku euro by se
snadno daly pÅ™evzÃt z~jiného \mf{}ového fontu. NejvÄ›tÅ¡Ã potÞ je ovÅ¡em
v~tom, že s~uvedenÃm nové verze \CSfont{}ů dnes nestaÄà zveÅ™ejnit jen
\mf{}ové zdroje a metriky, ale je tÅ™eba mÃt okamžitÄ› s~tÃm
konzistentnà Type1 varianty fontů. Do manuálnà práce na nové verzi
Type1 varianty \CSfont{}ů se mi ale moc nechce. Je to nevdÄ›Äná a rozsáhlá
práce: {\tt pfb} souborů je v~balÃÄku 57 a každý je tÅ™eba disassemblovat,
v~editoru přidat nové znaky a znovu převést na {\tt pfb}.
PÅ™itom s~automatickými nástroji, jak jsem uvedl pÅ™ed chvÃlÃ, nejsem
spokojen.
\subtitle {\tt cspsfonts.tar.gz} -- 35 základnÃch PostScriptových fontů |
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
CSPSFONTS - 35 ZAKLADNICH FONTU
Každý \ps{}ový RIP musà být vybaven aspoň 35 základnÃmi fonty ze sady
\uv{base~35}. Sada mimo jiné obsahuje sedm rodin textových fontů,
každá rodina obsahuje ÄtyÅ™i fonty (základnÃ, kurzÃva, tuÄný a tuÄná
kurzÃva, \new{Helvetica navÃc ÄtyÅ™i zúžené varianty}).
Strojopis se obvykle kombinuje z~rodiny Courier.
Pro tyto fonty je vytvoÅ™ena podpora ve formÄ› metrik v~kódovánÃ
\CSfont{}ů a virtuálnÃch fontů, které tyto metriky mapujà na
skuteÄné fonty, kódované samozÅ™ejmÄ› úplnÄ› jinak. Tato podpora je
v~balÃÄku {\tt cspsfonts.tar.gz}, který je povinnou souÄástà \CSTeX{}u.
Kódovánà tÄ›chto metrik je inspirováno kódovánÃm \CSfont{}ů, ale chybÃ
matematické znaky ze zaÄátku tabulky a znaky, které v běžných
\ps{}ových fontech nenajdeme (např. pozice 20: škrtátko polského l).
Na druhé straně jsou přidány znaky s~kódy 80--86 (hexadecimálně) a
nÄ›které dalÅ¡Ã (napÅ™. kompletnà polské \L{} a~\l). Viz následujÃcà tabulku
fontu "ptmr8z", implementujÃcà pÃsmo Times-Roman pro \CSTeX.
Fonty rodiny Courier majà kódovánà inspirováno \CSfont{}em "cstt10",
takže se na pozicÃch 3C, 3E, 5C, 5F a 7B až 7D znaky ponÄ›kud liÅ¡Ã.
Toto kódovánà je oznaÄeno "8u" na rozdÃl od kódovánà ostatnÃch
PostScriptových fontů z balÃÄku "cspsfonts.tar.gz", které je nazváno
"8z". Tuto nejednotnost kódovánà známe už u~\CSfont{}ů a prapůvodně
existuje u~Computer Modern fontů. Znak vlevo na zmÃnÄ›ných pozicÃch
odpovÃdá kódovánà "8z" a znak vpravo kódovánà "8u". Na ostatnÃch
pozicÃch je kódovánà "8z" a "8u" shodné.
\def\tabitem{\hbox to.055\hsize{\hfil
\if|\testchar|\char\posnum\fi
\if A\testchar \newAbox{\char\posnum}\fi
\altchar\hfil}%
\vrule\global\advance\posnum by1}
\def\altchar{\ifcase\posnum
\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\a\or\or\a\or\or
\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\a\or\or\or\a\or
\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\a\or\a\or\a\or\or\or
\fi}
\def\testchar{\ifcase\posnum
\or.\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
\or\or\or\or\or\or A\or.\or A\or A\or A\or.\or.\or\or A\or A\or
.\or.\or.\or.\or.\or.\or.\or.\or\or.\or A\or A\or\or\or\or\or
.\or A\or.\or\or\or\or.\or\or.\or\or.\or\or.\or.\or\or.\or
.\or A\or.\or\or.\or\or.\or.\or\or\or.\or\or.\or.\or\or.\or
\or\or\or.\or\or\or.\or\or\or\or.\or\or\or\or\or\or
.\or.\or\or\or\or.\or\or.\or\or\or\or.\or\or\or.\or.\or
\or\or\or.\or\or\or.\or\or\or\or.\or\or\or\or\or\or
.\or.\or\or\or\or.\or\or.\or\or\or\or.\or\or\or\or\or
\fi}
\bigskip
\tabfont {\font\f=ptmr8z \font\tt=pcrr8u \f}
\bigskip
{\bf UpozornÄ›nÃ:} Ve výše uvedené tabulce jsou prázdná mÃsta, na
kterých mohou být umÃstÄ›ny nedokumentované znaky. Když si vytisknete
napÅ™Ãklad skuteÄnou tabulku fontu "ptmr8z", zjistÃte, že tomu tak
skuteÄnÄ› je. Pokud chcete mÃt dokument zpracovatelný i v budoucÃch
verzÃch \CSTeX{}u, nemůžete se o tyto nedokumentované znaky opÃrat.
Tyto znaky byly obsazeny v rámci soukromé iniciativy Zdeňka Wagnera,
který potÅ™eboval použÃt font pro vÃce jazyků. Bohužel umÃstil nÄ›které
znaky na pozice, které nejsou pro budoucà rozÅ¡ÃÅ™enà fontů vhodné.
Každý si může do volných pozic doplnit co potÅ™ebuje, ovÅ¡em s tÃm
rizikem, že jeho dokumenty využÃvajÃcà tyto pozice nemusejà být
kompatibilnà s~\CSTeX{}em.
Sada metrik balÃÄku "cspsfonts.tar.gz" zahrnuje následujÃcà fonty:
{\setbrackets \catcode`/=13 \def/#1/{\skrt{#1}}
\begtt
Metrika /odkazuje na/ OdpovÃdajÃcà PostScriptový font
-----------------------------------------------------------
pagk8z /rpagk/ AvantGarde-Book
pagko8z /rpagko/ AvantGarde-BookOblique
pagd8z /rpagd/ AvantGarde-Demi
pagdo8z /rpagdo/ AvantGarde-DemiOblique
pagkc8z * /rpagk/ AvantGarde-Book Caps & Small Caps
pagdc8z * /rpagd/ AvantGarde-Demi Caps & Small Caps
pbkl8z /rpbkl/ Bookman-Light
pbkli8z /rpbkli/ Bookman-LightItalic
pbkd8z /rpbkd/ Bookman-Demi
pbkdi8z /rpbkdi/ Bookman-DemiItalic
pbklc8z * /rpbkl/ Bookman-Light Caps & Small Caps
pbkdc8z * /rpbkd/ Bookman-Demi Caps & Small Caps
pcrr8u /rpcrr/ Courier
pcrro8u /rpcrro/ Courier-Oblique
pcrb8u /rpcrb/ Courier-Bold
pcrbo8u /rpcrbo/ Courier-BoldOblique
pcrrc8u * /rpcrr/ Courier Caps & Small Caps
pcrbc8u * /rpcrb/ Courier-Bold Caps & Small Caps
phvr8z /rphvr/ Helvetica
phvro8z /rphvro/ Helvetica-Oblique
phvb8z /rphvb/ Helvetica-Bold
phvbo8z /rphvbo/ Helvetica-BoldOblique
phvrc8z * /rphvr/ Helvetica Caps & Small Caps
phvbc8z * /rphvb/ Helvetica-Bold Caps & Small Caps
phvrn8z !skrt[*] /rphvrrn/ Helvetica-Narrow
phvron8z !skrt[*] /rphvron/ Helvetica-Narrow-Oblique
phvbn8z !skrt[*] /rphvbrn/ Helvetica-Narrow-Bold
phvbon8z !skrt[*] /rphvbon/ Helvetica-Narrow-BoldOblique
phvrnc8z * /rphvrrn/ Helvetica-Narrow Caps & Small Caps
phvbnc8z * /rphvbrn/ Helvetica-Narrow-Bold Narrow C & Small C
pncr8z /rpncr/ NewCenturySchlbk-Roman
pncri8z /rpncri/ NewCenturySchlbk-Italic
pncb8z /rpncb/ NewCenturySchlbk-Bold
pncbi8z /rpncbi/ NewCenturySchlbk-BoldItalic
pncrc8z * /rpncr/ NewCenturySchlbk-Roman Caps & Small Caps
pncbc8z * /rpncb/ NewCenturySchlbk-Bold Caps & Small Caps
pplr8z /rpplr/ Palatino-Roman
pplri8z /rpplri/ Palatino-Italic
pplb8z /rpplb/ Palatino-Bold
pplbi8z /rpplbi/ Palatino-BoldItalic
pplrc8z * /rpplr/ Palatino-Roman Caps & Small Caps
pplbc8z * /rpplb/ Palatino-Bold Caps & Small Caps
ptmr8z /rptmr/ Times-Roman
ptmri8z /rptmri/ Times-Italic
ptmb8z /rptmb/ Times-Bold
ptmbi8z /rptmbi/ Times-BoldItalic
ptmrc8z * /rptmr/ Times-Roman Caps & Small Caps
ptmbc8z * /rptmb/ Times-Bold Caps & Small Caps
pzcmi8z /rpzcmi/ ZapfChancery-MediumItalic
\endtt
\par}
V tabulce jsou hvÄ›zdiÄkou oznaÄeny ty metriky, které neodkazujà \new{pÅ™Ãmo} na
speciálnà \ps{}ový font, ale jsou implementovány pomocÃ
virtuálnÃho fontu (Caps \& Small Caps). \skrt{Nebo se jedná o~Narrow varianty fontu
Helvetica, které jsou konfigurovány v "psfonts.map" pomocà \ps{}ové
transformace.}
České a slovenské znaky \skrt{jsou} \new{byly} ve fontech
"8z" a "8u" implementovány
jako kompozity (tj. virtuálnà font je posklád\skrt{á}\new{al}
ze samostatného akcentu
a základnÃho pÃsmene).
\new{Tento pÅ™Ãstup pÅ™inášel problémy: ve výsledném PDF nebylo možno
vyhledávat Äeský text a nebylo možno pÅ™enést text clipboardem do jiné
aplikace. Proto jsem v roce 2012 zveřejnil novou verzi fontů, které
odkazujà pÅ™Ãmo na PostScriptový font, který pÅ™ekódovávajà pomocà {\tt
/Encoding} vektoru. Bývalý argument, že nemáme jistotu, zda ve fontu naše
akcentované znaky jsou, už dávno neplatÃ.}
%
\skrt{Použité segmenty jsou pÅ™Ãtomny v~každém
PostScriptovém fontu. Proto virtuálnà fonty po sestavenà kompozitů
odkazujà na metriky fontů (s pÃsmenem "r" na zaÄátku), které jsou již
kódovány podle StandardEncoding. Fonty v~PostScriptovém RIPu tedy
nepotÅ™ebujeme mÃt poÄeÅ¡tÄ›ny ani poslovenÅ¡tÄ›ny a také nepotÅ™ebujeme
měnit Encoding vektor těchto fontů na úrovni \ps{}u.}
Program {\tt dvips} je obvykle konfigurován tak, že do výstupnÃho
\ps{}ového kódu nezavádà žádný z~fontů \uv{base~35} a ponechá tam
jenom odkaz. Starost o~font přenechá \ps{}ovému RIPu. PostScriptové
fonty z~\uv{base35} tedy principiálně nenà nutné pro provoz v \TeX{}u
instalovat na disk a nejsou tedy ani obsaženy v~balÃÄku
"cspsfonts.tar.gz". \new{Programu {\tt dvips} je doporuÄeno nabÃdnout
mapovacà soubor {\tt cs-a35-nodownload.map}.}
\new{Program {\tt pdftex} je naopak konfigurován tak, že do výstupnÃho PDF
vkládá všechny použité fonty. Pokud je použit Adobe font z~\uv{base35}, je za něj
pÅ™ipravena a zavedena náhrada z~dÃlny URW, která je pÅ™Ãtomna v běžných
\TeX{}ových distribucÃch. Programu {\tt pdftex} je tedy potÅ™eba nabÃdnout
jiný mapovacà soubor {\tt cs-a35-urwdownload.map}.}
Pokud \skrt{si chcete prohlÞet} \new{jste si prohlÞeli}
{\tt dvi} soubor odkazujÃcà na fonty
z~\uv{base~35} napÅ™Ãklad starÅ¡Ã verzà programu {\tt xdvi}, pak tento
program potřeb\skrt{uje}\new{oval} (alespoň na přechodnou dobu) bitové mapy těchto fontů.
Pokud bitové mapy v~instalaci jeÅ¡tÄ› \skrt{neexistujÃ} \new{nebyly},
program zavol\skrt{á}\new{al} skript
{\tt mktexpk}, který pro vytvořenà rastru vol\skrt{á}\new{al} dále Ghostscript.
To je implementace \ps{}ového RIPu, která musà obsahovat fonty
z~\uv{base~35}.%
\footnote*{Z licenÄnÃch důvodů Ghostscript neobsahuje originálnà fonty od
Adobe, ale jen jejich hodně dobré náhražky od firmy URW.
RozdÃl vÄ›tÅ¡inou pouhým okem nerozeznáte.}
Odtud se fonty konvertujà do bitových map {\tt pk} a odtud je
nakonec použije program {\tt xdvi}.
Poznamenejme jeÅ¡tÄ›, že novÄ›jÅ¡Ã verze programu {\tt xdvi} obsahujÃ
tzv.~modul "t1lib", dÃky nÄ›muž {\tt xdvi} umà pÅ™Ãmo ÄÃst PostScriptové
fonty a vykreslovat je na obrazovku. Nenà tedy potřeba vůbec vyrábět
{\tt pk} bitmapy fontů, ani na přechodnou dobu. Náhražky fontů od
firmy URW z~\uv{base~35} jsou proto v~novÄ›jÅ¡Ãch distribucÃch
\TeX{}u pÅ™Ãmo instalovány a nespoléhá se v~tomto pÅ™ÃpadÄ›
na Ghostscript. NemusÃte pak ani spoléhat na pÅ™Ãtomnost fontů
v PostScriptovém RIPu v tiskárně. Novějšà verze web2c \TeX{}u
nabÃzejà pro takový pÅ™Ãpad možnost použÃt u~programu
"dvips" pÅ™epÃnaÄ "-Pdownload"\new{{\tt35}}.
\subsub Historie a budoucnost balÃÄku {\tt cspsfonts.tar.gz} |
%-----------------------------------------------------------
Historie a budoucnost balicku cspsfonts
BalÃÄek "cspsfonts.tar.gz" má ménÄ› bohatou historii než \CSfont{}y.
Tento balÃÄek zaÄal vznikat v~zářà roku 1994. Tehdy jsem zjistil, že
popisy kompozitů v~"AFM" metrice pomocà řádků "CC" jsou správně převáděny
programem "afm2tfm" na odpovÃdajÃcà kompozity ve vytvářeném virtuálnÃm
fontu. Problém byl jen v tom, že originálnà "AFM" metriky od Adobe
neobsahovaly popisy vÅ¡ech kompozitů potÅ™ebných pro Äeský a slovenský
jazyk. Z toho důvodu jsem si vytvořil program "a2ac"~\cit{a2ac}, který
na základě přehledné tabulky kompozity do "AFM" metrik doplnil a
souÄasnÄ› doplnil kerningové informace pro novÄ› vytvářené znaky. Za
použità tohoto programu pak vznikla sada metrik a virtuálnÃch fontů
s~pÃsmenem "c" na zaÄátku (napÅ™. "cptmr"). \new{ÄŒeské a slovenské znaky mÄ›ly
plovoucà akcenty.}
V roce 1996 pak uveřejnil pan Wagner nové metriky generované stejným
způsobem, ovÅ¡em opravil nÄ›kolik estetických nedostatků a navÃc metriky
nazval podle doporuÄenà Karla Berryho ("8z" a "8t" na konci). Od té
doby jsou v balÃÄku "cspsfonts.tar.gz" obsaženy metriky pana Wagnera.
\skrt{KoneÄnÄ› v} \new{V} roce 1999 jsem musel po konzultaci s~Karlem Berrym metriky
pro rodinu Courier pÅ™ejmenovat z původnÃho "*8t" na nynÄ›jÅ¡Ã "*8u",
protože názvy s~"8t" na konci nám kolidovaly s~názvy stejných fontů
v~kódovánà podle Corku. To je zatÃm poslednà zmÄ›na v tomto
balÃÄku.
Chyst\skrt{ám} \new{al jsem} doplnÄ›nà balÃÄku {\tt cspsfonts.tar.gz} o~nové metriky kódované
jako "8z", které mapujà dalÅ¡Ã běžnÄ› použÃvané \ps{}ové fonty.
Jako prvnà na Å™adÄ› se nabÃzà pÅ™idánà metrik "8z" pro volnÄ›
Å¡ÃÅ™enou rodinu fontů Charter pÃsmolijny BitStream.
\newstart
V roce 2012 jsem pÅ™idal do merik fontů z tohoto balÃÄku znak Euro a dalÅ¡Ã
znaky (viz vybarvené znaky v tabulce). Bohužel po letech už nebyly k
dispozici zdroje, ze kterých metriky generoval kdysi pan Wagner.
Zejména nebyl k dohledánà správný soubor {\tt xl2.enc}. V metrikách tedy bylo
plno nedokumentovatelných slotů, o kterých jsem těžko mohl soudit, co byly
zaÄ. Takové sloty považuji za chybu. Proto jsem ustoupil od zpÄ›tné
kompatibility a přegeneroval všechny metriky kompletně znovu. Je možné že sazba
těmito fonty někdy
výjde mÃrnÄ› jinak než kdysi, ale aspoň máme metriky, které pÅ™esnÄ›
korespondujà souboru {\tt xl2.enc}. Protože se mi nepodařilo dohledat AFM
metriky fontů pÅ™Ãmo od adobe takové, které obsahujà znak {rcaron}, fonty
jsem vygeneroval z metrik URW. GenerujÃcà skript je obsahem balÃÄku.
Z balÃÄku {\tt cspsfonts.tar.gz} jsem pÅ™emÃstil soubory {\tt ctimes.tex}
atd. do balÃÄku {\tt csplain.tar.gz}, kam jsem pÅ™idal dalÅ¡Ã podobné soubory.
\newstop
\subtitle Formát \csplain{} | FORMAT CSPLAIN
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
\new{Formát \csplain{} má svou stránku na
{\tt http://petr.olsak.net/csplain.html}. Je tam ponÄ›kud struÄnÄ›ji Å™eÄeno
vÃceménÄ› totéž, jako zde.}
PopÃÅ¡u \skrt{jenom} \new{zejména} odliÅ¡nosti formátu \csplain{} (povel {\tt csplain}) od
Knuthova formátu plain (povel {\tt tex}), popsaného
v~\TeX{}booku~\cit{texbook}.
\subsub Překódovánà v~input procesoru \TeX{}u | Prekodovani v input procesoru TeXu
%--------------------------------------------
\skrt{Vstupnà text pro formát \csplain{} se pÅ™edpokládá 8bitový.} KódovánÃ
ÄeÅ¡tiny nebo slovenÅ¡tiny vstupnÃho textu je takové, jaké
běžnÄ› použÃváte v~systému, kde je váš \TeX{} instalován. O~tomto kódovánÃ
budeme nadále mluvit jako o~{\it vstupnÃm kódovánÃ}.
Ze vstupnÃho kódovánà je tÅ™eba text pÅ™ekódovat do {\it vnitÅ™nÃho
kódovánÃ}, se kterým internÄ› pracuje \TeX. Toto vnitÅ™nà kódovánà je
v~\csplain{}u implicitnÄ› nastaveno na ISO-8859-2 nezávisle na operaÄnÃm
systému. V~tomto kódovánà musà být připraveny fonty použité
v~dokumentu. \CSfont{}y a fonty zaváděné pomocà "\input ctimes",
"\input cbookman" atd. tuto vlastnost majÃ.
PÅ™ekódovánà textu \skrt{do vnitÅ™nÃho kódovánà můžete udÄ›lat ruÄnÄ› pÅ™ed
spuÅ¡tÄ›nÃm \TeX{}u (to moc nedoporuÄuji) nebo} je \skrt{tato konverze}
implementován\skrt{a}\new{o} do input procesoru samotného \TeX{}u. Jak je to uděláno
závisà na použité distribuci \TeX{}u. NejběžnÄ›jÅ¡Ã metody nastavenÃ
input procesoru budou zmÃnÄ›ny nÞe.
Problém vztahu vstupnÃho a vnitÅ™nÃho kódovánà ilustruji na
pÅ™ÃkladÄ›. NechÅ¥ je ve vstupnÃm souboru napsáno "\char174=Ž". Po
zpracovánà \csplain{}em musÃm na výstupu dostat: Ž=Ž. TÃmto pÅ™Ãkladem
jsem naznaÄil dvÄ› vÄ›ci. Za prvé: nÄ›která makra mohou být závislá na
zvoleném vnitÅ™nÃm kódovánà \TeX{}u (zde makro "\char174", které má
vytisknout pÃsmeno Ž). Pokud použiju v~systému povel {\tt csplain} bez
doplňujÃcÃch maker, pak pÅ™edpokládám, že kód 174 znamená pÃsmeno~Ž.
Za druhé: pokud vpravo od rovnÃtka vidÃm v~editoru, kterým zpracovávám
vstupnà dokument, pÃsmeno~Ž, pak se tento znak musà dostat do
vnitÅ™nÃch Äástà \TeX{}u pod kódem 174, aÄkoli v~tom editoru je tÅ™eba
kódován úplně jinak. Konverze by měla být implementována (závisle
na použitém vstupnÃm kódovánÃ) v~input procesoru
\TeX{}u. Důležité je, že to ve svém editoru {\it vidÃm jako Ž\/} a
oÄekávám na základÄ› této vizuálnà informace jednotné chovánà \csplain{}u
na všech systémech, kde existujà editory, kterými se mohu do zdrojového
textu podÃvat a vidÄ›t~Ž (aÄkoli různé operaÄnà systémy mohou toto~Ž
kódovat různě).
\new{Pokud se zdrojový soubor \csplain{}u přenášà mezi systémy s různým
kódovánÃm, pak pÅ™edpokládáme, že pÅ™Ãjemce se na soubor podÃvá ve svém
editoru a když uvidà rozsypaný Äaj, nejprve si obdržený soubor
opravÃ}.
\new{Jak bylo Å™eÄeno, konverze mezi vstupnÃm kódovánÃm a vnitÅ™nÃm kódovánÃm
probÃhá na úrovni input procesoru \TeX{}u. To}
\skrt{Konverzi do jednotného vnitÅ™nÃho kódovánÃ} je možné realizovat
v~různých distribucÃch \TeX{}u různÄ›. ProÄtÄ›te si dokumentaci k~použité
distribuci. V~em\TeX{}u se pro tyto úÄely použÃvá tzv.~TCP tabulka
zavádÄ›ná pÅ™i inicializaci formátu. Ve velmi starých web2c distribucÃch
\TeX{}u (léta 1992--1997) můžete najÃt tzv.~Å karvadovu záplatu, která
nastavovala kódovánà podle proměnné prostředà systému. Později se pro
pÅ™ekódovánà použÃval enc\TeX (rok 1997), který nastavoval
xord/xchr vektor input procesoru \TeX{}u pomocÃ
přidaných primitivů (viz~\cit{enctex} a \cit{putovani}). \skrt{Dnes}
\new{Ještě později}
(po roce 1998) se v~distribucÃch web2c, te\TeX{}, \TeX{}live a
odvozených použÃvajà tzv.~TCX tabulky,
které se vyvolajà z~pÅ™Ãkazového řádku pomocà pÅ™epÃnaÄe
"-translate-file" nebo "-default-translate-file".
\new{Dnes doporuÄuji se k enc\TeX{}u vrátit, protože jeho souÄasná verze nabÃzÃ
(na rozdÃl od TCX tabulek) novou možnost: konverzi vÃcebytového kódovánà na vnitÅ™nà jednobytové,
takže zvládne vstup kódovaný v UTF-8. Toto kódovánà je od roku 2012
doporuÄeno jako implicitnà vstupnà kódovánà \csplain{}u.}
Se správným nastavenÃm pÅ™ekódovacà tabulky úzce souvisà schopnost
\TeX{}u zapisovat pÅ™Ãmo znaky použité abecedy \skrt{8bitový text}
do logů a do "\write" souborů \new{zpÄ›tnÄ› ve vstupnÃm kódovánÃ.}
\skrt{(tam musà být text zpÄ›tnÄ› konvertován do vstupnÃho kódovánÃ).}
\TeX{} implicitnÄ› pro výstup do tÄ›chto souborů použÃvá pro znaky
s~kódem vÄ›tÅ¡Ãm než 127 hexadecimálnà pÅ™epis uvozený dvÄ›ma znaky "^".
To je pro \csplain{} nepÅ™Ãpustné, a proto je nutné v~\TeX{}u rozÅ¡ÃÅ™it
tzv.~tabulku znaků povolených pro tisk do logů a pracovnÃch
souborů. Ta je ve web2c distribuci rozÅ¡ÃÅ™ena automaticky zavedenÃm~TCX
tabulky: znaky, které jsou v~této tabulce zmÃnÄ›ny, se stávajà povolenými pro
tisk. To vysvÄ›tluje nutnost použÃvánà tabulky "il2-cs.tcx" v~UNIXových
distribucÃch, pÅ™estože tabulka pouze deklaruje pÅ™ekódovánÃ
\uv{jedna ku jedné}. \new{Detekuje-li \csplain{} při generovánà formátu
aktivovaný enc\TeX, nastavà se tisknutelnost znaků s kódem vÄ›tÅ¡Ãm než 127
automaticky}.
VÄ›nujte prosÃm pÅ™i implementaci \csplain{}u do jiných \TeX{}ových
distribucà zvýšenou pozornost právě problémům překódovánà v~input
procesoru a problému množiny povolených znaků pro tisk do logů a
pracovnÃch souborů. Pokud se chcete pÅ™esvÄ›dÄit o~správnosti
implementace \csplain{}u, vyzkoušejte test cstrip (viz~\cit{cstrip}).
\subsub Inicializace formátu | Inicializace formatu
%---------------------------
Pokud se vám podařilo \csplain{}em zpracovat tento dokument, pak máte
formát \csplain{} již inicializovaný a můžete směle tuto sekci
pÅ™eskoÄit. Pokud použÃváte \skrt{nejnovÄ›jÅ¡Ã verzi} \TeX{}live, pak staÄÃ
napsat na pÅ™Ãkazový řádek {\tt csplain dokument} a \new{použije se
předgenerovaný formát, nebo se}
\skrt{pokud tak ÄinÃte
poprvé,} formát \skrt{se} automaticky vytvoÅ™Ã. Také můžete inicializovat
formát \csplain{} pomocà nástroje {\tt texconfig} napÅ™Ãklad
tak, že odstranÃte komentářové znaky u~slova {\tt csplain} v~souboru
{\tt texmf/web2c/fmtutil.cnf} a spustÃte "texconfig init".
NásledujÃcà text popisuje možnost vytvoÅ™enà formátu \uv{ruÄnÄ›}.
\newstart
\csplain{} v \TeX{}live se vstupnÃm kódovánÃm UTF-8 vygenerujete za použitÃ
enc\TeX{}u (pÅ™epÃnaÄ {\tt-enc}) z pÅ™Ãkazové řádky takto:
{\font\tt=cstt9
\begtt
pdfetex -ini -enc "\let\enc=u \input csplain.ini"
\endtt
\par}
Takto vygenerovaný formát implicitně vystupuje do DVI. Dále pdf\csplain{}
vygenerujete z pÅ™Ãkazové řádky:
{\font\tt=cstt9
\begtt
pdfetex -jobname=pdfcsplain -ini -enc "\let\enc=u \input csplain.ini"
\endtt
\par}
PozorovánÃ: tÄ›snÄ› pÅ™ed "\dump" je ve výpisu a v~log souboru napsáno toto hlášenÃ:
{\tt jobname=pdfcsplain, PDF output initialised.} Takže nynà je implicitně
nastaven výstup do PDF.
Soubory {\tt csplain.fmt} a {\tt pdfcsplain.fmt} je tÅ™eba umÃstit nÄ›kam, kde je
\TeX{}ová distribuce najde. MÃsto použità výše uvedených pÅ™Ãkazů se můžete pokusit
editovat konfiguraÄnà soubor v~\TeX{}ové distribuci a spustit generovánÃ
formátu prostÅ™edky, které k tomu úÄelu nabÃzà distribuce.
SpuÅ¡tÄ›nà \csplain{}u (resp. pdf\csplain{}u) provedete jednÃm z pÅ™Ãkazů
\begtt
pdfetex -fmt=csplain.fmt dokument
csplain dokument
pdfetex -fmt=pdfcsplain.fmt dokument
pdfcsplain dokument
\endtt
Druhý a Ätvrtý řádek obsahuje typické zkratky implementované různým způsobem
v~závislosti na operaÄnÃm systému a \TeX{}ové distribuci.
DalÅ¡Ã možnostà je vygenerovat csplain s jednobytovým vstupnÃm kódovánÃm pomocà tcx
tabulek. To se dÄ›lá pÅ™epÃnaÄem "-translate-file", za kterým následuje
název použité tcx tabulky.
Zbylý text v této sekci vÄ›tÅ¡inou dokresluje situaci pÅ™ed deseti a vÃce lety.
\newstop
PÅ™Ãkazem {\tt initex} oznaÄuji v tomto textu spuÅ¡tÄ›nà \TeX{}u
v~inicializaÄnÃm módu, kdy \TeX{} dokáže naÄÃtat tabulky vzorů dÄ›lenà pro
různé jazyky a ukládat nabyté vÄ›domosti pÅ™Ãkazem "\dump" do
binárnÃch souborů, tzv. formátů. DÅ™Ãve na to existoval zvláštnÃ
program ini\TeX, dnes se Äasto použÃvá nÄ›jaký pÅ™epÃnaÄ:
{\tt tex -ini}, {\tt tex /i} atd.
Formát \csplain{} (soubor {\tt csplain.fmt}) vygenerujete jednoduše:
\begtt
initex csplain.ini
\endtt
PoužÃvat jej pak můžete pomocà pÅ™Ãkazu
\begtt
tex &csplain dokument
\endtt
V~UNIXu musÃte použÃt "tex \&csplain dokument", aby se znak "&"
neinterpretoval na úrovni shellu. Nezapomeňte ale
nastavit správnou překódovacà \new{tcx} tabulku způsobem obvyklým v~použité
\TeX{}ové distribuci. NÞe uvádÃm nÄ›kolik pÅ™Ãkladů.
\begitems \parindent=0pt
* {\bf te\TeX{}, \TeX{}Live, vstupnà kódovánà ISO-8859-2}:
\skrt{inicializace: {\tt tex -ini csplain.ini}}
\skrt{obsah skriptu {\tt csplain}:}\hfil\break\null\hfil
\skrt{{\tt tex -fmt=csplain -default-translate-file=il2-cs \char`\$@}}
\newstart
inicializace: "tex -ini -translate-file=il2-cs csplain.ini"
instalace povelu {\tt csplain}:\quad
"ln -s tex csplain"
\newstop
spuštěnà \csplain{}u: "csplain dokument"
\medskip
* {\bf te\TeX{}, \TeX{}Live, vstupnà kódovánà podle Kamenických}
(hypotetický pÅ™Ãklad):
inicializace: "tex -ini csplain.ini"
obsah skriptu {\tt csplain}:\hfil\break\null\hfil
"tex -fmt=csplain -default-translate-file=kam-cs $@"
spuštěnà \csplain{}u: "csplain dokument"
\medskip
* {\bf web2c\TeX{} s~enc\TeX{}em, vstupnà kódovánà ISO-8859-2}:
inicializace: "tex -ini csplain.ini"
instalace povelu {\tt csplain}:\quad
"ln -s tex csplain"
spuštěnà \csplain{}u: "csplain dokument"
\medskip
* {\bf web2\TeX{} s~enc\TeX{}em, vstupnà kódovánà podle Kamenických}:
inicializace: {\tt tex -ini \newAbox{-enc}} "'\let\enc=k \input csplain.ini'"
instalace povelu {\tt csplain}:\quad
"ln -s tex csplain"
spuštěnà \csplain{}u: "csplain dokument"
\medskip
* {\bf em\TeX{}, vstupnà kódovánà podle Kamenických}:
inicializace: "htex386 /i /8 /mt26000 /Ckamenic.tcp csplain.ini"
obsah dávky {\tt csplain.bat}:\hfil\break\null\hfil
"htex386 /mt26000 &csplain %1 %2 %3 %4 %5 %6 %7"
\enditems
ZastavÃm se na chvÃli u~em\TeX{}u. Parametr {\tt /mt} zde zvÄ›tÅ¡uje
prostor pro ukládánà vzorů dělenà slov tak, aby se do formátu vešlo
celkem pÄ›t vzorů dÄ›lenÃ: anglické vzory dÄ›lenà a dále Äeské i
slovenské vzory dělenà obě v~kódovánà ISO-8859-2 a Cork%
\footnote*{Možnost zapnout kódovánà Cork jako alternativnÃ
vnitřnà kódovánà \csplain{}u je implementována od verze "<Feb 2000>".
Podrobněji se o~tom zmiňuji v~sekci~4.5.}.
Paměť pro vzory dÄ›lenà v~\TeX{}u se skládá ze dvou ÄástÃ. PrvnÃ
je nastavována internà \TeX{}ovou proměnnou trie\_size (ta
koresponduje s~pÅ™epÃnaÄem {\tt/mt}) a druhá promÄ›nnou trie\_op\_size
(viz~\cit{tbn}, str.~301). Bohužel, hodnota trie\_op\_size nenÃ
v~em\TeX{}u mÄ›nitelná a je ve verzÃch "tex.exe" a "tex386.exe" nastavena na
malou hodnotu: pět vzorů dělenà slov se tam nevejde. Proto jsem
v~pÅ™Ãkladu použil "htex386.exe", ve kterém je trie\_op\_size nastavena na
dostateÄnÄ› velkou hodnotu. Pokud chcete v~em\TeX{}u použÃt "tex.exe"
nebo "tex386.exe", pak musÃte generovat formát \csplain{} jen se tÅ™emi
vzory dÄ›lenà -- vylouÄit alternativnà kódovánà Cork. Toho lze
dosáhnout jednak tÃm, že použijete verzi \csplain{}u starÅ¡Ã než
"<Feb. 2000>", nebo tak, že potlaÄÃte opakované volánà vzorů
dělenà pro Cork pomocà "\let\Cork=\relax" takto:
\begtt
tex /i/8/mt17000/Ckamenic.tcp \let\Cork=\relax \input csplain.ini
\endtt
Poznamenejme, že potlaÄit naÄÃtánà vzorů dÄ›lenà v~alternativnÃm
kódovánà (Cork) lze pomocà "\let\Cork=\relax" ve vÅ¡ech distribucÃch
\TeX{}u. Nejedná se tedy jen o~em\TeX{}ovou záležitost. Nicméně
v~ostatnÃch mÄ› dostupných distribucÃch nejsou problémy s~výchozÃ
hodnotou pamÄ›ti \TeX{}u pro vzory dÄ›lenà a je možno naÄÃst bez
nutnosti cokoli nastavovat vÅ¡ech pÄ›t vzorů dÄ›lenÃ.
\subsub Výchozà nastavenà v~\csplain{}u | Vychozi nastaveni v CSplainu
%--------------------------------------
Aby byla zachována co nejvÄ›tÅ¡Ã kompatibilita s~mezinárodnÃm formátem
plain a aby se necÃtili ÄŒeÅ¡i nebo Slováci vzájemnÄ› utlaÄováni, jsou pÅ™i
startu \csplain{}u inicializovány americké vzory dělenà slov a zapnuto
vÄ›tÅ¡Ã mezerovánà za teÄkami (tzv.~"\nonfrenchspacing").
Pro pÅ™epnutà na Äeské vzory dÄ›lenà slov použijte povel "\chyph" a
do slovenÅ¡tiny pÅ™epnete pomocà "\shyph". Oba povely navÃc zapnou
stejnomÄ›rné mezerovánà i za teÄkou (tzv.~"\frenchspacing"). Takové
mezerovánà je v~Äeské a slovenské sazbÄ› obvyklejÅ¡Ã. ZpÄ›t na americké
vzory dÄ›lenà a vÄ›tÅ¡Ã mezerovánà za teÄkou pÅ™ejdete pomocà povelu
"\ehyph".
PÅ™Ãklad: Chceme-li v~\csplain{}u zpracovat Äeský dokument, staÄà na
zaÄátku dokumentu uvést "\chyph":
\begtt
\chyph
Tady už bude vÅ¡e fungovat Äesky.
\bye
\endtt
\newstart
PÅ™epÃnaÄe "\chyph", resp. "\shyph", resp. "\ehyph" je možné v dokumentu použÃvat kdekoli
(napÅ™Ãklad i uvnitÅ™ odstavce) na oddÄ›lenà Äástà dokumentu, které podléhajÃ
Äeským resp. slovenským resp. anglickým pravidlům dÄ›lené slov.
PÅ™Ãkazy pro akcenty "\v", "\^", "\`", "\'", "\v", {\tt\char`\\\char`\"}
majà implicitně původnà význam z~plainu, tj. pracujàs primitivem "\accent",
který sestavuje znak z akcentu a základu.
To menusà být žádoucÃ, protože pak nefunguje dÄ›lenà slov. PÅ™Ãkazem
"\csaccents" se uvedené pÅ™Ãkazy pÅ™edefinujà tak, že expandujà pÅ™Ãmo na
akcentované znaky jako celek. ZaÄne fungovat dÄ›lenà slov v pÅ™Ãpadech, kdy
jsou slova napsána "takov\'ym podivn\'ym zp\r usobem".~
NovÄ› je po "\csaccents" definován pÅ™Ãkaz "\r" pro
akcent kroužku. KoneÄnÄ› se správnÄ› vysázejà i sekvence "\v d" nebo "\'i", které
původnÄ› Äinily potÞe.
\newstop
\skrt{{\bf UpozornÄ›nÃ:} nedoporuÄuji v~dokumentech pro \csplain{} použÃvat styl
{\tt czech.sty} resp. {\tt slovak.sty}.
TÃm se totiž dokument zcela zbyteÄnÄ› stává
závislým na externÃm balÃku maker, který nenà pÅ™ÃliÅ¡ stabilnÃ. Pokud
k~tomu nemáte vážné důvody, styl {\it nepoužÃvejte}. Styl je
vyvÃjen
spÃÅ¡e pro uživatele \LaTeX{}u, zatÃmco uživatel \csplain{}u si vystaÄÃ
s~povely {\tt\char`\\chyph} a {\char`\\shyph}. V~budoucnu přestěhuji tyto styly
z~archivnÃho souboru {\tt csplain.tar.gz} (kam nepatřà a jsou tam jen
z~historických důvodů) do archivu {\tt cslatex.tar.gz}.}
RozmÄ›r tiskového zrcadla (výška a Å¡ÃÅ™ka textu) je implicitnÄ› nastaven
tak, aby vÅ¡echny ÄtyÅ™i okraje mÄ›ly velikost 1~palec na papÃru formátu
A4. To je významný rozdÃl oproti nastavenà ve formátu plain, kde se sice
také pÅ™edpokládajà okraje 1~in, ale na papÃru US-letter. NÞe uvádÃm
tabulku nastavenà rozměrů zrcadla v~\csplain{}u a pro srovnánà tytéž parametry
v~originálnÃm plainu:
\begtt
CSplain plain
-----------------------------------------------------
\hsize = 159.2mm \hsize = 6.5in (165.1mm)
\vsize = 239.2mm \vsize = 8.9in (226.06mm)
\hoffset = 0mm \hoffset = 0in
\voffset = 0mm \voffset = 0in
\endtt
\newstart
KromÄ› znaků anglické abecedy jsou v \csplain{}u za pÃsmena považovány i
vÅ¡echny akcentované znaky Äeské a slovenské abecedy, takže i tyto znaky majÃ
nastaven "\catcode=11" a dále majà nastaveny odpovÃdajÃcà "\lccode" a "\uccode".
\newstop
Výchozà fonty zavedené do formátu \csplain{} jsou \CSfont{}y. Pro matematiku
jsou zavedeny původnà Computer Modern fonty. Na rozdÃl od plainu formát
\csplain{} nezavádà do pamÄ›ti pÅ™i inicializaci desÃtky dalÅ¡Ãch fontů
oznaÄených jako "\preloaded", protože dalÅ¡Ã fonty se dajà zavést
povelem "\font" až v~dobÄ› potÅ™eby. Na starodávných strojÃch bylo možná
užiteÄné zavést fonty \uv{do rezervy} už pÅ™i inicializaci formátu, aby
pak pÅ™Ãkaz "\font" použitý v~dokumentu moc nezdržoval. PÅ™i dneÅ¡nÃch
rychlostech poÄÃtaÄů je toto opatÅ™enà zcela zbyteÄné, a proto
v~\csplain{}u nepoužité.
Matematická sazba funguje v~\csplain{}u zcela stejnÄ›, jako v~originálnÃm
plainu. Je to dÃky tomu, že implicitnÄ› zavedené \CSfont{}y jsou
konzervativnÃm rozÅ¡ÃÅ™enÃm Computer Modern fontů. PÅ™i zavádÄ›nà jiných
fontů do dokumentu je potÅ™eba poÄÃtat pÅ™i matematické sazbÄ›
s~nÄ›kterými obtÞemi (viz následujÃcà dvÄ› sekce).
\newstart
\subsub Makro {\tt opmac.tex} |
%----------------------------
Makro opmac.tex
Makro {\tt opmac.tex} je od konce roku 2012 souÄástà balÃÄku \csplain{}u.
NapÃÅ¡ete-li do záhlavà dokumentu
\begtt
\chyph \input opmac
\endtt
%
pak máte k dispozici dalÅ¡Ã makra, která Å™eÅ¡Ã následujÃcà vÄ›ci:
automatickou tvorbu obsahu, ÄÃslovánÃ, kapitoly, sekce, křÞové reference,
verbatim prostÅ™edÃ, vkládánà obrázků, bibtexové odkazy. Tuto sadu svých maker
dávám k dispozici s tÃm, že jsem si vÄ›dom, že makra neÅ™eÅ¡Ã vÅ¡echno a ve
všech souvislostech, nicméně kladu důraz na jednoduchost a srozumitelnost
maker. Předpokládám, že si je uživatelé předefinujà k obrazu svému, nicméně
usnadnÃm zaÄÃnajÃcÃmu uživateli prvnà kroky smÄ›rem k \csplain{}u.
WWW stránka nabÃzejÃcà OPmac je {\tt http://petr.olsak.net/opmac.html}.
Uživatelká dokumentace k makrům je v souboru {\tt opmac-u.pdf}
a technická dokumentace v souboru {\tt opmac-d.pdf}.
\newstop
\subsub Použità \ps{}ových fontů v~\csplain{}u |
%------------------------------------------
Pouziti PostScriptovych fontu v CSplainu
SouÄástà \CSTeX{}u v~balÃÄku {\tt cspsfonts.tar.gz} jsou kromÄ› metrik
také soubory, které pÅ™edefinujà textové fonty z~výchozÃch \CSfont{}ů na
fonty nÄ›které rodiny z~\uv{base~35}. Jak jsme již uvedli v pÅ™edchozÃ
kapitole, fonty z balÃÄku {\tt cspsfonts.tar.gz} jsou kódovány
v~ISO-8859-2, tedy v~souladu s~vnitÅ™nÃm kódovánÃm použitým
v~\csplain{}u. NÞe je tabulka souborů, které zavádÄ›jà \ps{}ové
fonty do \TeX{}u primitivem "\font":
\begtt
soubor Rodina fontů
--------------------------------
cavantga.tex Avantgarde Book
cbookman.tex Bookman
chelvet.tex Helvetica
cncent.tex New Century
cpalatin.tex Palatino
ctimes.tex Times Roman
\endtt
%
Chcete-li napÅ™Ãklad pÅ™epnout do pÃsma Bookman, staÄà napsat na zaÄátek
dokumentu:
\begtt
\input cbookman
\endtt
Pokud sami pracujete s~primitivem "\font" napÅ™Ãklad pro zavedenÃ
vÄ›tÅ¡Ãch velikostà fontů u nadpisů, doporuÄuji použÃt následujÃcÃ
konstrukci:
\begtt
\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled \magstep2
\endtt
%
Tato konstrukce nenà závislá na konkrétnÃm fontu, takže když pozdÄ›ji
zmÄ›nÃte pÅ™ed takovou konstrukcà "\input bookman" napÅ™Ãklad na
"\input cpalatin", změnà se automaticky i font pro nadpisy.
\newstart
Uvedené soubory {\tt cavantga.tex}, \dots, {\tt ctimes.tex}
zavádÄ›jà ÄtyÅ™i běžné varianty textových fontů "\tenrm", "\tenit",
"\tenbf", "\tenbi" a k nim pátou variantu "\tentt" implicitně ve velikosti
10pt. Uživatel mÃsto pÅ™Ãmého použità uvedených pÅ™epÃnaÄů použÃvá obvykle makra
"\rm", "\it", "\bf", "\bi", "\tt".
Je možné tyto jednou zavedené fonty kdykoli později změnit do jiné velikosti.
NapÅ™Ãklad po "\def\sizespec{at12pt}\resizeall" bude vÅ¡ech pÄ›t variant fontů
připraveno ve velikosti 12pt. Individuálně lze změnit velikost každému fontu
zvlášť pÅ™Ãkazem "\resizefont" jehož parametr je fontový pÅ™epÃnaÄ (nikoli
makro). PÅ™epÃnaÄ zmÄ›nà velikost svého fontu podle makra "\sizespec".
Pozor: makra "\resizefont" a "\resizeall" sice změnà velikosti fontů
odpovÃdajÃcÃm pÅ™epÃnaÄům, ale nenastavà aktuálnà sazbu novým fontem, takže
bez následného použità pÅ™epÃnaÄe nevidÃte výsledek. Je tedy nutno napÅ™Ãklad
psát: "\def\sizespec{at12pt}\resizeall\tenrm".
ZmÄ›na velikosti fontů má lokálnÃ
platnost, takže třeba makro pro sazbu titulu může vypadat takto:
{\font\tt=cstt9
\begtt
\def\titul#1{\centerline{\def\sizespec{at20pt}\resizefont\tenbf\tenbf#1}}
\endtt
\par}
Makro "\resizeall" lze rozÅ¡iÅ™ovat o dalÅ¡Ã fontové pÅ™epÃnaÄe mimo uvedených
pÄ›t. O toto rozÅ¡ÃÅ™enà se postará makro "\regfont <pÅ™epÃnaÄ>". Po použitÃ
tohoto makra je "<pÅ™epÃnaÄ>" tzv. \uv{registrovaný}, takže bude mÄ›nit
velikost svého fontu po spuštěnà makra "\resizeall". Fontové
soubory {\tt cavantga.tex}, \dots,
{\tt ctimes.tex} nastavujà obvykle jen základnÃch pÄ›t variant a žádné nové
pÅ™epÃnaÄe neregistrujÃ. ZavádÃ-li ale
fontový soubor fonty i pro dalÅ¡Ã varianty, mÄ›l by použÃt "\regfont".
Fontové soubory {\tt cavantga.tex}, \dots, {\tt ctimes.tex} automaticky naÄtou
dalšà soubor maker {\tt tx-math.tex}.
Tato makra zavedou do matematické sazby TXfonty. Ty jsou vizuálně
kompatibilnà s Times\-Roman a mnoha dalÅ¡Ãmi fonty.
Po zavedenà makra "tx-math.tex" jsou k dispozici stovky pÅ™Ãkazů pro jednotlivé
znaky matematické sazby (nadmnožina znaků z AMS\TeX{}u) a dále jsou
(kromÄ› pÅ™epÃnaÄe "\cal" z plain\TeX{}u) k dispozici
následujÃcà pÅ™epÃnaÄe matematických abeced:
\begtt
\frak % matematická fraktura
\script % skript mnohem zakroucenějšà než \cal
\bbchar % pÃsmena kreslená dvÄ›ma tahy
\bf % bold sans-serif pÃsmo
\bi % bold slanted sans-serif pÃsmo, nÄ›kdo tÃm znaÄà vektory
\endtt
Kompletnà soubor matematických fontů je makrem "tx-math.tex" zaveden ve
velikosti 10/7/5pt (základnÃ/indexová/indexindexová velikost). OvÅ¡em tuto
implicitnà volbu je možné kdykoli v dokumentu zmÄ›nit pomocà (napÅ™Ãklad):
\begtt
\setmathsizes[12/8.4/6]\normalmath
\endtt
PÅ™Ãkaz "\normalmath" pozmÄ›nà vÅ¡echny matematické fonty do potÅ™ebných nových
velikostà deklarovaných pomocà "\setmathsizes". PÅ™Ãkaz "\boldmath" dÄ›lá
totéž, ale pÅ™ipravà mÃsto \uv{normálnÃch} fontů jejich tuÄné varianty. Tento
pÅ™Ãkaz se hodà použÃt do maker s nadpisy. ZmÄ›ny fontů majà lokálnà platnost.
Kromě "tx-math.tex" je k dispozici analogické makro "ams-math.tex", které
ponechává v matematické sazbě \CS{}fonty a přidává k nim kompletnà sadu
\AMS{} fontů. Toto makro nabÃzà pro práci s fonty (volba matematické abecedy,
zmÄ›na velikostà a duktu) stejné pÅ™Ãkazy jako makro "tx-math.tex".
ObÄ› makra navÃc nabÃzejà dva pÅ™epÃnaÄe, které mÄ›nà chovánà promÄ›nných,
ÄÃslic a fontů pro sazbu $\sin$, $\cos$, $\lim$, atd.:
\begtt
\itvariables % promÄ›nné a \rm z aktuálnÃho textového fontu
\mitvariables % promÄ›né ze speiálnÃho fontu, \rm taky.
\endtt
Volba "\itvariables" je implicitnà v "tx-math.tex", protože se předpokládá,
že \uv{kolem} je textový font se kterým by měly být proměnné v matematice v
souladu. Naopak v "ams-math.tex" je implicitnà "\mitvrariables", aby se
využilo mÃrnÄ› modifikované kurzÃvy vyvinuté speciálnÄ› pro matematickou sazbu
v Computer Modern. \uv{Kolem} se totiž předpokládá běžný text v
\CS{}fontech nebo ve vizuálnÄ› kompatibilnÃch fontech.
KromÄ› souborů {\tt cavantga.tex}, \dots, {\tt ctimes.tex} jsou v balÃÄku
\csplain{}u pÅ™ipraveny dalÅ¡Ã obdobné, jejichž názvy vÄ›tÄinou zaÄÃnajà na
{\tt cs-}. NapÅ™Ãklad {\tt cs-antt.tex} zavádà fonty Antykwy Toru\'nske.
Přehled o všech takových souborech by se měl objevit na terminálu po
{\tt\char`\\input cs-all}. Toto makro nevykoná nic, jen vypÃÅ¡e seznam
dostupných fontových souborů. IniciativÄ› k pÅ™idánà dalÅ¡Ãch fontových souborů
se meze nekladou.
\newstop
\skrt{%
Po zavedenà rodiny \ps{}ových fontů je potřeba dát pozor na
matematickou sazbu. Jedná se o~veškerou sazbu realizovanou ve
zdrojovém textu mezi dolary. Ta i po změně textových fontů pracuje
s~původnÃmi \CSfont{}y a Computer Modern fonty. JedinÄ› tak je dosaženo,
že realizace všech matematických symbolů z~plainu zůstává zachována.
%
NapÃÅ¡ete-li po zavedenà nového textového fontu v~textu napÅ™Ãklad
ÄÃslovku 2 bez použità dolarů, dostanete dvojku z~nového
fontu. Použijete-li ale "$2$", na výstupu bude dvojka z~\CSfont{}ů.
Toto mÃchánà fontů nenà estetické. Chcete-li se mu aspoň ÄásteÄnÄ›
vyhnout, použijte po zavedenà rodiny fontů povel {\tt\char`\\setsimplemath},
napÅ™Ãklad:}
{\catcode`/=0 \catcode`[=1 \catcode`]=2
\begtt
/skrt[\input cbookman \setsimplemath]
\endtt
\relax}%
\skrt{PÅ™Ãkaz zavede i pro fonty, které \TeX{} použÃvá pÅ™i sazbÄ› mezi dolary
(\TeX{}ová rodina 0 a 1), odkazy na nově použité \ps{}ové fonty. Tento
pÅ™Ãkaz je ale potÅ™eba použÃt s~velkou opatrnostÃ, protože bude fungovat
zÅ™ejmÄ› jen jednoduchá matematika. NapÅ™Ãklad Å™ecké symboly, které
použité rodiny fontů neobsahujÃ, nenávratnÄ› ztratÃte. NavÃc matematické
symboly a natahovacà závorky (\TeX{}ová rodina 2 a 3) zůstávajà i
nadále v~Computer Modern, takže se mÃchánà typů fontů zcela nevyhnete.}
\skrt{Pokud chcete použÃvat složitÄ›jÅ¡Ã matematickou sazbu kombinovanou
s~Post-}\break\skrt{Scriptovými fonty, pak máte dvě možnosti:}
\skrt{1. Nastavit {\tt\char`\\mathcode} všech matematických
symbolů tak, aby byly
použity napÅ™Ãklad znaky z~PostScriptového fontu Symbol. Matematické
znaky z~tohoto fontu jsou navrženy jako doplněk k~fontu Times Roman,
ale hodà se i k~jiným PostScriptovým fontům. Bohužel, natahovacÃ
závorky a velké operátory (jedna ze specialit \TeX{}u) v~tomto fontu
nejsou, takže tyto objekty je nutné ponechat v~Computer Modern.
Abyste nemuseli {\tt\char`\\mathcode} pracnÄ› nastavovat, doporuÄuji použÃt
makro OFS~\cit{OFS}.}
\skrt{2. Zakoupit nÄ›jaký komerÄnà matematický font vÄetnÄ› natahovacÃch
závorek. Vhodný je napÅ™Ãklad MathTimes firmy Y\&Y.
Pro šťastné majitele této sady fontů je v~\csplain{}u
distribuován soubor {\tt cmt.tex}, takže pokud na zaÄátku dokumentu
uvedete}
{\setbrackets
\begtt
!skrt[\input ctimes]
!skrt[\input cmt]
\endtt
%
\relax}\skrt{pak budete mÃt i matematickou sazbu v~\uv{Times-Roman stylu} se vÅ¡Ãm
vÅ¡udy vÄetnÄ› Å™eckých symbolů a natahovacÃch závorek. Jen nÄ›které
drobnosti (napÅ™Ãklad skákavé ÄÃslice v~plainu dosažené pomocÃ
"\fam=1") musÃte udÄ›lat jinak. PÅ™eÄtÄ›te si manuál k~zakoupené sadÄ›
fontů.
}
\skrt{Matematické fonty v~\uv{Times-Roman stylu} se dajà kombinovat i
s~mnoha textovými \ps{}ovými fonty dynamické antikvy s~dostaÄujÃcÃm
estetickým výsledkem. Podstatně horšà je kombinovat dynamickou antikvu
textového \ps{}ového fontu se statickou antikvou Computer Modern. To
je důvod, proÄ se nákup sady fontů MathTime vyplatÃ.}
{\hbadness=4000\par}
\new{Pokud chcete použÃvat rozsáhlé množstvà fontů sofistikovaným
způsobem v matematické i textové sazbě, můžete
použÃt balÃÄek OFS~\cit{OFS}.}
\newstart
\subsub UTF-8 kódovaný \csplain{} | UTF-8 kodovany csplain
%--------------------------------
Od roku 2012 je doporuÄeno implicitnÄ› generovat \csplain{} se vstupnÃm
kódovánÃm UTF-8 pomocà enc\TeX{}u. Každý znak mimo ASCII je v UTF-8 kódován
dvÄ›ma nebo vÃce byty. Tato sekce pojednává o vlastnostech takto generovaného
formátu. Poznáte jej podle toho, že do logu a na terminál napÃÅ¡e:
\begtt
The utf8->iso8859-2 re-encoding of Czech+Slovak alphabet
activated by encTeX
\endtt
Vygenerovaný formát zaruÄà správné zpracovánà ASCII znaků. Dále je pÅ™i
výchozÃm nastavenà zaruÄeno správné zpracovánà jen znaků Äeské a
slovenské abecedy, tedy znaků:
\medskip
{\spaceskip=2pt
à á Ä ä ÄŒ Ä ÄŽ Ä Ã‰ é Äš Ä› à à Ĺ ĺ Ľ ľ Ň ň Ó ó Ö ö Ô ô
Ŕ ŕ Ř ř Šš Ť ť Ú ú Ů ů Ü ü à ý Ž ž
}\medskip
Tyto znaky jsou z UTF-8 kódu mapovány na internà jeden byte podle kódovánÃ
\CS{}fontů. Dále jsou implicitně mapovány UTF-8 kódy všech znaků, které
majà svou Å™Ãdicà sekvenci definovanou v plainu nebo v \csplain{}u. Jsou
to tyto znaky:
{\catcode`/=13 \def/#1/{{\rm \csname#1\endcsname}}
\begtt
plain: \ss /ss/ \l /l/ \L /L/ \ae /ae/ \oe /oe/ \AE /AE/ \OE /OE/
\o /o/ \O /O/ \i /i/ \j /j/ \aa /aa/ \AA /AA/
\S /S/ \P /P/ \copyright /copyright/ \dots /dots/ \dag /dag/ \ddag /ddag/
csplain: \clqq /clqq/ \crqq /crqq/ \flqq /flqq/ \frqq /frqq/ \promile /promile/
\endtt
\par}
Pokud je na vstupu jakýkoli jiný UTF-8 kód, implicitně je nemá \csplain{}
mapován, takže se vypÃÅ¡e na terminál a do logu následujÃcà varovánÃ:
\begtt
WARNING: unknown UTF-8 code: `X = ^^xx^^xx' (line: ??)
\endtt
%
a do tiskového výstupu se vložà na dané mÃsto Äerný ÄtvereÄek. Uživatel si musÃ
takový znak dodefinovat. NapÅ™Ãklad po hlášenÃ:
{\catcode`!=0
\begtt
WARNING: unknown UTF-8 code: `!~N = ^^c3^^91' (line: 42)
\endtt
\relax}%
si uživatel do záhlavà dokumentu napÅ™Ãklad doplnà definici:
\begtt
\mubyte\Ntilde ^^c3^^91\endmubyte % UTF-8 kód mapován na \Ntilde
\def\Ntilde{{\~N}} % sekvence \Ntilde definována
\endtt
%
Po této úpravě se
při zpracovánà dokumentu už varovánà neobjevà a vstupnà kód se zpracuje jako
Å™Ãdicà sekvence "\Ntilde", která expanduje na "\~N", takže v tiskovém
výstupu se objevÃ~\~N.
Pokud se Å™Ãdicà sekvence mapovaná pomocà "\mubyte" objevà v argumentu
"\write" souboru, nebude expandovat, ale proměnà se při zápisu do souboru
zpÄ›tnÄ› do odpovÃdajÃcÃho UTF-8 kódu.
BÄ›hem "\write" a pÅ™i zápisu do logu se také zpÄ›t na UTF-8 kódy proměňujÃ
internà byte, které byly mapovány. ImplicitnÄ› tedy jsou to znaky Äeské a
slovenské abecedy vyjmenované výše. Ostatnà nemapované internà byte s kódem
vÄ›tÅ¡Ãm jak 127 se pÅ™episujà podle dvouzobákové konvence napÅ™.~takto:~"^^ad".
Jestliže do deklarace dokumentu napÃÅ¡ete
"\xprncodes=1", budou se ostatnà nemapované byty vypisovat pÅ™Ãmo.
PÅ™Ãkazy "\mubytein", "\mubyte" a "\endmubyte" jsou souÄástà enc\TeX{}u a
jsou popsány v jeho dokumentaci. StruÄnÄ› Å™eÄeno
"\mubytein=0" vypÃná pÅ™echodnÄ› použità kódovacà tabulky a
"\mubyte token string\endmubyte" zařadà do kódovacà tabulky
dalšà údaj: "string" bude na vstupu převeden na internà "token" v~\TeX{}u
a pÅ™i Äinnosti "\write" bude "token" zpÄ›tnÄ› pÅ™eveden na "string".
Při použità jiných fontů pomocà "\input ctimes" (atd., viz sekci 4.5) je zavolán
soubor "chars-8z.tex", který mapuje dalÅ¡Ã UTF-8 kódy na Å™Ãdicà sekvence,
jež jsou pomocà "\chardef" propojeny se znakem fontu. Jsou to tyto znaky:
{\font\f=ptmr8z
\catcode`/=13 \def/#1/{{\f\char#1}}
\begtt
\euro /134/ \trademark /136/ \registered /138/ \ellipsis /128/
\textbullet /131/ \sterling /132/ \currency /164/
\endtt
\par}
Soubor "chars-8z.tex" navÃc pÅ™edefinovává makra plainu "\P", "\S",
"\dag", "\ddag", "\copyright", "\lslash", "\Lslash" pomocà "\chardef", aby
tyto Å™Ãdicà sekvence vedly pÅ™Ãmo na znak ve fontu.
V bal̀ku {\tt enctex.tar.gz} (a podruh̩ i v {\tt csplain.tar.gz}) jsou
připraveny soubory, které mapujà UTF-8 kódy celých bloků UNICODE tabulky na
Å™Ãdicà sekvence a definujà jejich výchozà chovánÃ. Můžete použÃt:
\begtt
\input utf8lat1 % Latin-1 Supplement U+0080--U+00FF
\input utf8lata % Latin Extended-A U+0100--U+017F
\endtt
%
a možná v budoucnu i dalÅ¡Ã. Po zavedenà tÄ›chto souborů se novÄ› deklarované
UTF-8 kódy mapujà na Å™Ãdicà sekvenci, napÅ™. \"e se mapuje na "\edieresis" a
tato sekvence expanduje na pÅ™ÃsluÅ¡né sestavenà akcentu, v tomto pÅ™ÃkladÄ› na
{\tt\char`\\\char`\"e}. Na internà byte zůstávajà mapovány jen znaky Äeské a
slovenské abecedy. Pokud ale {\it pÅ™ed zavedenÃm tÄ›chto souborů\/} použijete
"\input t1code" (přechod na internà kódovánà T1, tj. podle Corku), pak se na
internà byte mapujà také vÅ¡echny znaky definované v T1 kódovánÃ. Pro novÄ›
mapované Å™Ãdicà sekvence jsou použity definice ze souborů {\tt utf8lat*.tex}
jen tehdy, pokud tyto Å™Ãdicà sekvence nejsou definovány dÅ™Ãve.
Pokud pÅ™edložÃte \csplain{}u (generovaném pro UTF-8 kodovánà vstupu)
dokument kódovaný jinak, než v UTF-8, skoro jistÄ› se doÄkáte chybového
hlášenÃ:
{\font\tt=cstt9
\begtt
! UTF-8 INPUT IS CORRUPTED ! May be you are using another input encoding.
\endtt
\par}
Je ovÅ¡em možné snadno pÅ™ejÃt do módu, pÅ™i nÄ›mž UTF-8 kódovaný \csplain{}
pracuje stejnÄ› jako \csplain{} s kódovánÃm ISO-8859-2. StaÄà na zaÄátek
dokumentu napsat:
\begtt
\mubytein=0 \mubyteout=0 \mubytelog=0 \xprncodes=1
\endtt
%
Tuto práci vykoná také soubor "utf8off.tex", tj. staÄà napsat "\input utf8off".
Tento soubor navÃc definuje makro "\clearmubyte", které vymaže
data deklarovaná pomocà "\mubyte...\endmubyte".
Je dokonce možné mÃt na vstupu pÅ™i sazbÄ› jediného dokumentu různé soubory
různÄ› kódované. Nenà nutné pÅ™i pÅ™echodu z jednoho kódovánà pÅ™epÃnat na
druhé. StaÄà na zaÄátek dokumentu napsat:
\begtt
\input mixcodes
\endtt
a od této chvÃle je možné na vstupu stÅ™Ãdat texty kódované dle UTF-8,
ISO-8859-2 nebo CP1250 dle libosti. Všechny výstupy pomocà "\write" jsou
kódovány podle UTF-8 a jsou tedy opÄ›t pÅ™ipraveny k naÄtenÃ.
V pÅ™edchozÃm odstavci nenà zcela pÅ™esná formulace \uv{stÅ™Ãdat kódovánà dle libosti}.
Platà to jen pro Äeský text. Slovákům nefunguje \frqq\v l\flqq{} v~CP1250. Pokud jim to
vadÃ, napÃÅ¡ou "\shyph" pÅ™ed volánÃm "\input mixcodes". Pak ale zase
nefunguje \frqq ž\flqq{} v~ISO-8859-2. Tyto dva znaky jsou v uvedených dvou kódovánÃch
poněkud v~konfliktu. UTF-8 vstup ale funguje bez problémů.
\newstop
\subsub Použità fontů kódovaných podle Corku (T1 kódovánÃ) nebo v Unicode |
%--------------------------------------------------------------------
Pouziti fontu kodovanych podle Corku nebo v Unicode
Od verze \csplain{}u "<Feb. 2000>" naÄÃtá tento formát pÅ™i
inicializaci tabulky vzorů dělenà nejen v~ISO-8859-2, ale též
v~kódovánà podle Corku (tzv.~T1 kódovánÃ). Tyto tabulky \uv{ÄekajÃ} na
pÅ™Ãpad, kdy uživatel bude chtÃt použÃt ve svém dokumentu fonty,
jejichž metriky jsou kódované v~T1. Může se totiž stát, že uživatel
nebude chtÃt pÅ™ipravovat metriky a virtuálnà fonty pro novÄ› zakoupené
\skrt{\ps{}ové} fonty ruÄnÄ› (pomocà programů "a2ac" a "afm2tfm" nebo pomocÃ
"fontinst"), ale bude chtÃt využÃt již hotové metriky nabÃzené
v~\TeX{}ových archivech. Tyto hotové metriky jsou ale většinou v~T1
kódovánÃ.
\newstart
Od verze \csplain{}u "<Nov. 2012>" naÄÃtá tento formát pÅ™i své inicializaci
tabulky vzorů dělenà také v UNICODE, pokud detekuje, že je použit \TeX{}ový
program, který interně dovede pracovat v UNICODE. Takovým \TeX{}ovým
programem může být Lua\TeX{}, Xe\TeX{} nebo Omega.
\newstop
Upozorňuji na urÄitá omezenà použità \csplain{}u s~T1 kódovanými fonty:
\begitems
* Všechny fonty v~celém dokumentu musejà být kódovány jednotně
v~ISO-8859-2 nebo v~T1 \new{nebo v UNICODE}.
V~dokumentu nelze fonty \skrt{obou}\new{tÄ›chto} kódovánà jednoduÅ¡e mÃchat.
* \csplain{} {\it implicitně} nastavuje vnitřnà kódovánà do
ISO-8859-2. ZmÄ›nÃte-li tuto vlastnost, pak použitý povel v~systému
se už nesmà nazývat {\tt csplain}.
* ZmÄ›nit vnitÅ™nà kódovánà \TeX{}u pÅ™Ãkazem "%&" na prvnÃm řádku
dokumentu je možné ve web2c distribucÃch \TeX{}u a odvozených.
V~jiných instalacÃch nemusà být tato vlastnost možná. Proto je
tÅ™eba poÄÃtat s~tÃm, že dokument opÃrajÃcà se o~tento pÅ™Ãkaz
nemusà být zcela přenositelný na jiné implementace \TeX{}u.
\enditems
PÅ™epnutà na vnitÅ™nà kódovánà podle Corku udÄ›láte pÅ™Ãkazem
"\input t1code". \newstart PÅ™epnutà na kódovánà UNICODE provedete pomocÃ
"\input ucode". Toto by mÄ›l být prvnà pÅ™Ãkaz v dokumentu, pak teprve
následuje "\chyph" nebo "\input opmac" nebo naÄÃtánà fontových souborů.
\newstop
\skrt{Kromě toho,} \new{Nemáte-li UTF-kódovaný csplain,}
\skrt{se} musÃte \new{se} postarat o~to, aby se vstupnÃ
kódovánà správnÄ› konvertovalo na vnitÅ™nà kódovánà \TeX{}u. NapÅ™Ãklad
ve web2c distribuci použijete volbu "-translate-file".
PÅ™Ãklad použità T1 kódovaného fontu:
\begtt
%&csplain -translate-file=il2-t1
\input t1code %% NÄ›které definice závislé na kódovánÃ
\chyph %% PÅ™Ãkaz nynà zapne tabulku 15 mÃsto tabulky 5
\font\f=ptmr8t %% Zavedenà T1 kódovaného fontu Times-Roman
\f
Tady je Äeský text zpracovaný uvnitÅ™ \TeX{}u v kódovánà T1
vÄetnÄ› použità správné tabulky pro dÄ›lenà slov.
\end
\endtt
Takto připravený soubor \TeX{}ujte na web2c instalaci nikoli povelem
{\tt csplain}, ale raději povelem {\tt tex}, tedy:
\begtt
tex dokument
\endtt
Program {\tt tex} z~web2c implementace se podÃvá do prvnÃho řádku dokumentu
a pokud tam najde dvojici "%&", zavede formát a TCX tabulku (která
pozměňuje xord/xchr vektor) podle toho, co je za touto dvojicà napsáno.
Pokud byste použili skript {\tt csplain} obsahujÃcà pÅ™epÃnaÄ
"-translate-file=il2-cs", nebude to fungovat,
protože pÅ™epÃnaÄ na pÅ™Ãkazovém řádku má vyÅ¡Å¡Ã prioritu než v~dokumentu.
V~novÄ›jÅ¡Ãch implemetacÃch pÅ™Ãkazu {\tt csplain} je použit skript,
který obsahuje pÅ™epÃnaÄ
"-default-translate-file=il2-cs". Ten má prioritu nižšÃ, takže
pak lze pÅ™i zpracovánà dokumentu s~konstrukcà "%&" použÃt i pÅ™Ãkaz
{\tt csplain}.
Do distribuce \csplain{}u jsou zařazeny soubory {\tt dcfonts.tex},
{\tt ecfonts.tex} \skrt{a pro inspiraci též {\tt ttimes.tex}}. Pokud na
zaÄátku dokumentu napÅ™Ãklad napÃÅ¡ete:
\begtt
%&csplain -translate-file=il2-t1
\input ecfonts
\chyph
\endtt
\noindent
pÅ™evádÃte celou sazbu do EC fontů kódovaných podle Corku. V~zavádÄ›ném
souboru "ecfonts.tex" je proveden "\input t1code", takže se o~to
pÅ™Ãmo v~dokumentu už nenà potÅ™eba starat.
\skrt{PÅ™i zavádÄ›nà \ps{}ových fontů (napÅ™Ãklad použitÃm {\tt ttimes.tex})
nastávajà stejné problémy s~matematickou sazbou, jako pÅ™i použitÃ
\ps{}ových fontů kódovaných v~ISO-8859-2. Tyto problémy jsou popsány
v~předchozà sekci.}
\newstart
Pokud dáte "\input t1code" před "\input ctimes", (nebo "\input cavantga",
atd.), budou požadované fonty zavedeny v T1 kódovánÃ. Takže k sazbÄ›
Bookmanem v T1 kódovánà staÄà v UTF-8 kódovaném \csplain{}u napsat:
\begtt
\input t1code \input cbookan
\endtt
Bohužel T1 kódované fonty jsou generovány programem fontinst, který má ve
svých konfiguraÄnÃch souborech chybu pro pÃsmena Å¥ a Ä. Tato pÃsmena jediná nejsou
v tÄ›chto fontech realizovaná jako pÅ™Ãmé znaky a jsou poskládána z komponent
naprosto odstraÅ¡ujÃcÃm způsobem. Kdo opravà tuto chybu ve fontinstu, nechÅ¥ o
tom, prosÃm, reportuje na pÅ™ÃsluÅ¡ných mÃstech, aby mohli správci distribucÃ
přegenerovat {\tt 8t}~metriky.
Pokud dáte v 16bitovém \TeX{}u (tj. Xe\TeX, Lua\TeX{} nebo v nÄ›Äem podobném)
"\input ucode" pÅ™ed "\chyph" a "\input lmfonts", bude ÄeÅ¡tina uvnitÅ™ \TeX{}u
zpracována v Unicode a tištěna Latin Modern Unicode fonty.
Jiné soubory pro Ätenà fontů zatÃm pro 16bitový \TeX{} upraveny nejsou.
\subsub Vzory dÄ›lenà slov v různých jazycÃch a kódovánÃch |
%------------------------------------------------------
Vzory deleni slov v ruznych jazycich a kodovanich
ImplicitnÄ› naÄÃtá \csplain{} pÅ™i generovánà formátu následujÃcÃ
vzory dÄ›lenÃ:
\begitems
* "\enPatt=0" ... (implicitnà vzor z plain\TeX{}u) v ASCII kódovánÃ
* "\csILtwo=5" ... ÄeÅ¡tina v ISO-8859-2
* "\skILtwo=6" ... slovenština v ISO-8859-2
* "\csCork=15" ... ÄeÅ¡tina v T1 kódovánÃ
* "\skCork=16" ... slovenÅ¡tina v T1 kódovánÃ
* "\csUnicode=115" ... ÄeÅ¡tina v Unicode (jen, pokud je detekován
Xe\TeX, Lua\TeX, nebo jiný 16bitový \TeX)
* "\skUnicode=116" ... slovenština v Unicode (jen, pokud je detekován
Xe\TeX, Lua\TeX, nebo jiný 16bitový \TeX)
\enditems
Jednotlivé vzory dÄ›lenà se v dokumentu zapÃnajà pomocà "\uslang", "\cslang"
a "\sklang". PÅ™Ãkaz "\uslang" zapne také "\nonfrenchspacing" a ostatnÃ
zapÃnajà "\frenchspacing". Jsou zachovány staré názvy tÄ›chto pÅ™epÃnaÄů:
"\ehyph=\uslang", "\chyph=\cslang" a "\shyph=\sklang". Přechod k novým
názvům s aspoň dvÄ›ma pÃsmenky pro jazyk je důsledkem nové
možnosti v \csplain{}u použÃt 54 různých jazyků.
V roce 2012 byl zcela přepracován soubor "hyphen.lan", který je použit
\csplain{}em pro Ätenà vzorů dÄ›lenà slov. Na řádcÃch 48 až 160
tohoto souboru jsou za dvojteÄkami skryty jazyky a kódovánà zhruba ve tvaru:
\begtt
\let\csCork=y % Czech
\let\skCork=y % Slovak
:\let\deCork=y % German
:\let\frCork=y % French
:\let\plCork=y % Polish
:\let\cyCork=y % Welsh
:\let\daCork=y % Danish
...
:\let\saUnicode=y % Sanskrit
:\let\ruUnicode=y % Russian
:\let\ukUnicode=y % Ukrainian
:\let\hyUnicode=y % Armenian
:\let\asUnicode=y % Assamese
\endtt
StaÄà si vybrat jazyky, odstranit pÅ™ÃsluÅ¡nou dvojteÄku a znovu vygenerovat
formát \csplain{}. Nebo můžete přidat vzor bez zásahu do souboru
"hyphen.lan" vhodnÄ› zvolenou zprávou na pÅ™Ãkazovém řádku pÅ™i generovánÃ
formátu. NapÅ™Ãklad:\par\nobreak
{\font\tt=cstt9
\begtt
pdftex -ini -enc "\let\plCork=y \let\enc=u \input csplain.ini"
nebo
pdftex -ini -enc "\let\allpatterns=y \let\enc=u \input csplain.ini"
\endtt
}
Jakmile je naÄten vzor dÄ›lenà pro nový jazyk, je automaticky pÅ™ipraven k
tomu odpovÃdajÃcà pÅ™epÃnaÄ, tedy napÅ™Ãklad "\delang" po naÄtenà "\deCork".
Seznam vÅ¡ech naÄtených vzorů dÄ›lenà je v makru "\pattlist".
Na zaÄátku zpracovánà dokumentu jsou inicializovány vzory dÄ›lenà "\..ILtwo".
Vzory dělenà typu "\..Cork" budou fungovat až po "\input t1code" a vzory
dělenà "\..Unicode" budou fungovat až po "\input ucode". Pozor: \csplain{}
neřešà správné nastavenà "\lccode" a "\uccode" v~16bitovém \TeX{}u v rozsahu
vÄ›tÅ¡Ãm, než jsou znaky z Äeské a slovenské abecedy. Takže pÅ™i použitÃ
exotických jazyků si uživatel musà nastavit k tomu správná "\lccode".
\csplain{} definuje pro každý jazyk s naÄtenými vzory dÄ›lenà makro "\lan:<ÄÃslo>" jako
"<zkratku jazyka>", napÅ™Ãklad "\lan:5" stejnÄ› jako "\lan:15" expandujà na
"cs". Programátor maker toho může využÃt. Programátor maker dále může využÃt
toho, že makra "\cslang", "\delang" atd. volajà makro
"\initlanguage{<zkratka jazyka>}". Toto makro implicitně neudělá nic, ale
programátor maker si je může předefinovat dle svého. Protože je
"\initlanguage" zavolán tÄ›snÄ› za "\language=<ÄÃslo>" v~kontextu:
\begtt
\..lang -> \language=<ÄÃslo>\relax
\initlanguage{<znaÄka>}\frenchspacing
\lefthyphenmin=<lhm>\righthyphenmin=<rhm>%
\message{<text>}
\endtt
%
je možné, aby programátor maker odebral dalšà inteligenci maker "\..lang"
a pÅ™evzal je do vlastnÃvch rukou. TÅ™eba definuje:
\begtt
\def\initlanguage #1#2#3\message#4{#3\csname lg:#1\endcsname}
\endtt
Toto Å™eÅ¡enà pÅ™ebÃrá z makra "\..lang" jen nastavenà registrů "\lefthyphenmin" a
"\righthyphenmin", ale ruÅ¡Ã implicitnà "\message" i nastavenÃ
"\frenchspacing". MÃsto toho se pÅ™edpokládá, že budou definována makra
"\lg:<znaÄka>", ve kterých budou tyto vÄ›ci (a možná mnoho dalÅ¡Ãch jako tÅ™eba
nastavenà implicitnÃho fontu) Å™eÅ¡eny pro každý jazyk individuálnÄ›.
PÅ™epÃnánà mezi kódovánÃmi funguje pomocà "\corklangs" ... "\cslang"
(nynà je aktivnà vzor dělenà "\csCork") a dále třeba ... "\iltwolangs"
... "\cslang" (nynà je aktivnà vzor dělenà "\csILtwo").
Makra "\iltwolangs", "\corklangs", a "\unicodelangs" jsou spuštěna při
"\input il2code", "\input t1code" a "\input ucode", takže uživatel to nemusÃ
řešit.
Je potÅ™eba si uvÄ›domit, že 8bitovým \TeX{}em sice můžete vynutit naÄtenÃ
Unicodových vzorů dÄ›lenà slov, ale bude vám to málo platné, tedy k niÄemu.
Dále je potÅ™eba vÄ›dÄ›t, že v 16bitovém \TeX{}u můžete naÄÃst vzory dÄ›lenÃ
"\..ILtwo" a "\..Cork" korektnÄ› jen pro ÄeÅ¡tinu a slovenÅ¡tinu, protože dalÅ¡Ã
vzory dÄ›lenà jsou Äteny pomocà triku s aktivnÃmi znaky, který dekóduje
8bitový vstup. Nicméně typicky v~16bitovém \TeX{}u nenà inicializován
8bitový vstup, takže se to poláme.
\newstop
\subsub Nové Å™Ãdicà sekvence \csplain{}u oproti Knuthovu plainu |
%-----------------------------------------------------------
Nove ridici sekvence CSplainu
\bgroup \leftskip=\parindent \parindent=0pt
\hbox{\skrt{\tt\char`\\austrian}} \skrt{Registr rezervovaný pro ÄÃslo tabulky vzorů dÄ›lenà slov pro
rakouskou nÄ›mÄinu (hodnota 2).
Vzory dělenà pro tento jazyk implicitně nejsou zavedeny.}
\newstart
"\bi" PÅ™ejde na tuÄnou krurzÃvu. PÅ™Ãkaz doplňuje sadu pÅ™Ãkazů "\rm", "\it" a
"\bf" definovanou v plain\TeX{}u.
\newstop
"\cmaccents"\nobreak Nastavà řÃdicà sekvence "\^", "\`", "\'", "\v" a
"\"{\tt\char`\"} tak, aby fungovaly stejnÄ›, jako
v~originálnÃm plainu (použità primitivu "\accent").
Sekvence "\r" je nedefinována. Toto je defaultnÃ
nastavenÃ. Pokud slovo obsahuje akcentovaný znak zapsaný
nÄ›kterou z~tÄ›chto sekvencÃ, pak pro nÄ› nefunguje
automatické dÄ›lenÃ.
"\cmaccentsmesage" Způsobà výpis informace do logu a na terminál
o~použità pÅ™Ãkazu "\cmaccents". Pokud vás tato zpráva
obtěžuje, nastavte "\let\cmaccentsmesage=\relax" před
vyvolánÃm pÅ™Ãkazu "\cmaccents".
\newstart
"\corklangs" Inicializace vzorů dělenà podle T1 kódovánà (Cork). \newstop
"\csaccents"\nobreak Nastavà řÃdicà sekvence "\^", "\`", "\'", "\v",
"\"{\tt\char`\"} a "\r" tak, aby expandovaly na
odpovÃdajÃcà 8bitové reprezentace znaků podle ISO-8859-2
(po "\input t1code" pak expandujà na kódovánà podle
Corku). Sekvence "\r u" expanduje na ů. Pokud slovo
obsahuje akcentovaný znak zapsaný některou z~těchto
sekvencÃ, pak pro nÄ› funguje i automatické dÄ›lenà slov.
"\csaccentsmesage" Způsobà výpis informace do logu a na terminál
o~použità pÅ™Ãkazu "\csaccents". Pokud vás tato zpráva
obtěžuje, nastavte "\let\csaccentsmesage=\relax" před
vyvolánÃm pÅ™Ãkazu "\csaccents".
"\clqq" Vytiskne levé Äeské uvozovky (\clqq).
"\crqq" Vytiskne pravé Äeské uvozovky (\crqq).
\hbox{"\chyph" \new{=\skrt{{\tt\char`\\czlang}}={\tt\char`\\cslang}}}
Aktivuje tabulku dělenà slov podle registru "\czech" a
nastavà stejnomÄ›rné mezerovánà za teÄkami
(tzv.~"\frenchspacing"). \new{Dále nastavuje
{\tt\char`\\lefthyphenmin=2} a {\tt\char`\\righthyphenmin=3}. Druhý registr
lze změnit na dvojku, vzory dělenà jsou na to připraveny.}
"\czech" \nobreak Registr rezervovaný pro ÄÃslo tabulky vzorů dÄ›lenà slov pro
ÄeÅ¡tinu (hodnota "\iltwoczech" nebo "\toneczech" podle toho,
zda nebylo nebo bylo použito "\input t1code").
\hbox{"\ehyph" \new{={\tt\char`\\enlang}}}\nobreak
Aktivuje tabulku dělenà slov podle registru "\enPatt" a
nastavà vÄ›tÅ¡Ã mezerovánà za teÄkami
(tzv.~"\nonfrenchspacing"). Toto nastavenà je výchozÃ.
\hbox{\skrt{\tt\char`\\english}}
\nobreak \skrt{Registr rezervovaný pro ÄÃslo tabulky vzorů dÄ›lenà slov pro
britskou angliÄtinu (hodnota 4).
Vzory dělenà pro tento jazyk implicitně nejsou zavedeny.}
"\enPatt" Registr rezervovaný pro ÄÃslo tabulky vzorů dÄ›lenà slov pro
americkou angliÄtinu (hodnota 0).
"\extrahyphenchar" Alternativnà znak spojovnÃku (-). Kód 156.
Po "\input t1code" nenà toto makro definováno.
"\extrahyphens"\nobreak Nastavà rozdělovacà znak pro běžné textové fonty na
"\extrahyphenchar". Defaultně je v~plainu jako rozdělovacà znak
nastaven znak minus (ASCI~45), což může Äinit v~Äeském
textu komplikace. \TeX{} totiž v~pÅ™ÃpadÄ› rozdÄ›lovacÃho znaku
pÅ™Ãmo ve vstupnÃm textu může dÄ›lit tak, že znak neopakuje
na dalÅ¡Ãm řádku. Po "\extrahyphens" bude mÃt dÄ›licÃ
znak kód 156, což je kód, který se na vstupu nevyskytuje.
Máme tÃm zaruÄeno, že ve slovech \uv{je-li} nebude \TeX{}
dělit vůbec. Jinou aplikacà je použità speciálnà metriky
nebo dokonce speciálnÃho tvaru pro "\extrahyphenchar".
"\flqq" Levé francouzské uvozovky (\flqq), které se v~ÄeÅ¡tinÄ› a
nÄ›mÄinÄ› použÃvajà vpravo.
"\frqq" Pravé francouzské uvozovky (\frqq), které se v~ÄeÅ¡tinÄ› a
nÄ›mÄinÄ› použÃvajà vlevo, tedy \frqq takto\flqq.
\hbox{\skrt{\tt\char`\\french}}
\skrt{Registr rezervovaný pro ÄÃslo tabulky vzorů dÄ›lenà slov pro
francouzštinu (hodnota 3).
Vzory dělenà pro tento jazyk implicitně nejsou zavedeny.}
\hbox{\skrt{\tt\char`\\german}}
\skrt{Registr rezervovaný pro ÄÃslo tabulky vzorů dÄ›lenà slov pro
nÄ›mÄinu (hodnota 1).
Vzory dělenà pro tento jazyk implicitně nejsou zavedeny.}
\hbox{"\iltwoczech"\new{=\skrt{{\tt\char`\\czILtwo}}={\tt\char`\\csILtwo}}}
Konstanta 5 rezervovaná pro ÄÃslo tabulky vzorů dÄ›lenà slov
pro ÄeÅ¡tinu pÅ™i kódovánà fontů podle ISO-8859-2.
\newstart
"\iltwolangs" Inicializace vzorů dÄ›lenà podle ISO-8859-2 (implicitnÃ).\newstop
\hbox{"\iltwoslovak"\new{={\tt\char`\\skILtwo}}}
Konstanta 6 rezervovaná pro ÄÃslo tabulky vzorů dÄ›lenà slov
pro slovenštinu při kódovánà fontů podle ISO-8859-2.
"\ogonek" Vytvořà polský akcent pod pÃsmenem: \ogonek a.
\newstart
"\pattlist" Seznam vÅ¡ech naÄtených vzorů dÄ›lenÃ. \newstop
"\promile" Vytiskne znak \promile.
\newstart
"\regfont <pÅ™epÃnaÄ>" Provede registraci fontového pÅ™epÃnaÄe. Tedy pÅ™idá
do existujÃcÃho makra "\resizefontall" dalÅ¡Ã dva tokeny:
"\resizefont <pÅ™epÃnaÄ>".
"\resizeall" Provede "\resizefont" podle aktuláně nastaveného "\sizespec" na
sekvence "\tenrm", "\tenit", "\tenbf", "\tenbi" a "\tentt" a pÅ™ÃpadnÄ› dalÅ¡Ã
registované fontové pÅ™epÃnaÄe. PÅ™Ãklad:\hfil\break
"\def\sizespec{at12pt}\resizeall \tenrm"\hfil\break
"Nastavená \it velikost 12pt \bf funguje \bi všude."
"\resizefont <pÅ™epÃnaÄ>"\nobreak Argumentem musà být fontový "<pÅ™epÃnaÄ>", tj. sekvence
dÅ™Ãve deklarovaná pomocà "\font". Tento "<pÅ™epÃnaÄ>" pozmÄ›nÃ
po Äinnosti pÅ™Ãkazu "\resizefont" svůj význam: odkazuje na stejný font ale ve velikosti nastavené podle obsahu
makra "\sizespec". NaÅ™Ãklad: "\def\sizespec{at14pt}\resizefont\tenbf".
Od této chvÃle je "\tenbf" tuÄný font (stejný, jako byl původnà "\tenbf")
ve velikosti 14pt. ZmÄ›na významu je lokálnÃ.
"\resizefontskipat"\nobreak Pomocné makro pro "\resizefont".
\newstop
\hbox{"\shyph"\new{={\tt\char`\\sklang}}}
Aktivuje tabulku dělenà slov podle registru "\slovak" a
nastavà stejnomÄ›rné mezerovánà za teÄkami
(tzv.~"\frenchspacing").
\newstart
"\sizespec" Makro spolupracujÃcà s pÅ™Ãkazem "\resizefont". Makro
"\sizespec" je buÄ prázdné, nebo
obsahuje \uv{{\tt at<dimen>}}, nebo \uv{{\tt scaled<number>}}. Nezapomeňte
na klÃÄová slova {\tt at} resp. {\tt scaled}.
\newstop
"\slovak" Registr rezervovaný pro ÄÃslo tabulky vzorů dÄ›lenà slov pro
slovenštinu (hodnota "\iltwoslovak" nebo "\toneslovak" podle toho,
zda nebylo nebo bylo použito "\input t1code").
\newstart
"\tenbi" Font-selector definovaný jako "\font\tenbi=csbxti10". Je totiž
užiteÄné mÃt preloadovanou fontovou ÄtveÅ™ici "\tenrm", "\tenit", "\tenbf" a
"\tenbi".
\newstop
\hbox{"\toneczech"\new{={\tt\char`\\csCork}}}
Konstanta 15 rezervovaná pro ÄÃslo tabulky vzorů dÄ›lenà slov
pro ÄeÅ¡tinu pÅ™i kódovánà fontů podle Corku.
\hbox{"\toneslovak"\new{={\tt\char`\\skCork}}}
Konstanta 16 rezervovaná pro ÄÃslo tabulky vzorů dÄ›lenà slov
pro slovenštinu při kódovánà fontů podle Corku.
\newstart
"\unicodelangs" Inicializace vzorů dělenà v Unicode.\newstop
\hbox{\skrt{\tt\char`\\USenglish}}
\skrt{Registr rezervovaný pro ÄÃslo tabulky vzorů dÄ›lenà slov pro
americkou angliÄtinu (hodnota 0).}
"\uv"\nobreak Makro pro uvozovky. PoužÃvá se "\uv{takto}". Makro je
definováno tak, aby se uvnitÅ™ jeho argumentu dala použÃt
verbatim konstrukce. To ale způsobÃ, že je potlaÄen
kerning pÅ™ed pravou uvozovkou. Pokud nepoužÃváte verbatim
konstrukce v~argumentu uvozovek, doporuÄuji makro
předefinovat jednoduše na:
\begtt
\long\def\uv#1{\clqq#1\crqq}.
\endtt
{\bf Poznámka:} \csplain{} nedefinuje makro pro ,jednoduché` uvozovky, protože
\CSfont{}y neobsahujà pro tyto uvozovky speciálnà znaky. Můžete
ale mÃsto nich použÃt Äárku a apostrof tÅ™eba takto:
\begtt
\long\def\singleuv#1{,#1`}
\endtt
\par\egroup
\newstart
Při generovánà UTF-8 \csplain{}u se použije enc\TeX, který přidává primitivy
"\mubyte", "\endmubyte", "\mubytein", "\mubyteout", "\mubytelog",
"\specialout", "\noconvert", "\xordcode", "\xchrcode" a "\xprncode".
BÄ›hem generovánà je naÄten soubor {\tt utf8unkn.tex}, který mapuje
neznámé kódy na "\warntwobytes" a "\warnthreebytes" a tyto sekvence definuje
jako makra. Dále definuje makra "\badutfinput", "\missingutfchar" a
"\xprncodes".{\hbadness=4000\par}
\newstop
\bigskip
\skrt{{\bf PÅ™idánà vzorů dÄ›lenà slov dalÅ¡Ãch jazyků}}
\par\nobreak\bigskip
\skrt{\csplain{} implicitnÄ› naÄÃtá jen anglické vzory dÄ›lenà (US) a Äeské a
slovenské. Od verze {\tt <Feb. 2000>} navÃc naÄÃtá Äeské a slovenské vzory
dělenà nejen v~kódovánà ISO-8859-2, ale i v~kódovánà podle Corku.
Anglické vzory dÄ›lenà jsou implicitnÄ› aktivnà a pÅ™epÃnáme na nÄ› pomocÃ
{\tt\char`\\ehyph}. ÄŒeské vzory dÄ›lenà se zapÃnajà pomocÃ
{\tt\char`\\chyph} a slovenské
pomocà {\tt\char`\\shyph}.}
\skrt{Pokud potÅ™ebujete pÅ™idat dalÅ¡Ã jazyk, pak pÅ™ed generovánÃm formátu
\csplain{} editujte soubor {\tt hyphen.lan}. Tam najdete pÅ™Ãklady doplnÄ›nÃ
vzorů dÄ›lenà nÄ›mÄiny nebo francouzÅ¡tiny (staÄà odkomentovat
odpovÃdajÃcà řádky). Podle tÄ›chto pÅ™Ãkladů můžete analogicky zaÅ™adit
potřebný dalšà jazyk. Nezapomeňte v~souboru {\tt hyphen.lan} také
definovat pÅ™epÃnaÄ na nové vzory dÄ›lenÃ.
Pro nÄ›mÄinu definujeme napÅ™Ãklad pÅ™epÃnaÄ {\tt ghyph} takto:}
{\hbadness=3000\par}
{\catcode`!=\active \def!#1!{\skrt{#1}}
\begtt
!\def\ghyph{\language=\german!
!\lccode`\'=`\'!
!\frenchspacing!
!\lefthyphenmin=2!
!\righthyphenmin=2 }!
\endtt
}
\skrt{Nakonec přegenerujte formát způsobem popsaným v~sekci 4.2.}
\skrt{Vzory dělenà západoevropských jazyků jsou většinou kódovány podle
ISO-8859-1, pÅ™iÄemž kódovánà Cork je nadmnožinou tohoto kódovánÃ. Je
tedy možné pÅ™epnout pomocà {\tt\char`\\input t1code} na zaÄátku dokumentu do
Corku, použÃt fonty kódované podle Corku a pak pÅ™epÃnat mezi ÄeÅ¡tinou
a tÅ™eba nÄ›mÄinou stÅ™ÃdavÄ› pomocà pÅ™epÃnaÄů
{\tt\char`\\chyph} a {\tt\char`\\ghyph}.}{\hbadness=6500 \par}
\skrt{Vzory dělenà exotických jazyků jsou kódovány ve svém specifickém
kódovánÃ, ke kterému musÃme sehnat font stejnÄ› kódovaný. Po pÅ™epnutÃ
do nového jazyka musÃme pÅ™epnout i na tento font. Dále je nutno Å™eÅ¡it
otázku možné kolize vstupnÃho kódovánà ÄeÅ¡tiny/slovenÅ¡tiny se vstupnÃm
kódovánÃm pro nový jazyk. Je proto bezpeÄnÄ›jÅ¡Ã si pro speciálnà znaky
jazyka udělat makra, která expandujà na znak podle kódovánà fontu, a
psát vstupnà text pomocà těchto maker.}
\subsub \csplain{} a \AMS\TeX | CSplain a AMSTeX
%-------------------------
\AMS\TeX{} můžete použÃvat v~plainu i \csplain{}u bez nutnosti generovat
kvůli tomu formátový soubor. Máte-li dokument v~\AMS\TeX{}u, napište
jednoduÅ¡e na jeho zaÄátek:
\begtt
\input amstex
\endtt
%
a dále můžete dokument zpracovat pÅ™Ãkazem \csplain{}.
\subsub pdf\TeX{} + \csplain{} = pdf\csplain{} |
%---------------------------------------
pdfTeX + CSplain = pdfCSplain
Pokud vygenerujete formát \csplain{} pdf\TeX{}em, je potřeba jej nazvat
jinak, aby byl odliÅ¡en od formátu \csplain{} pro originálnÃ
\TeX{}. Proto je v~\CSTeX{}u zvoleno jméno "pdfcsplain.fmt".
Dále je potÅ™eba pÅ™ipravit pÅ™Ãkaz "pdfcsplain", který spustÃ
pdf\TeX{} s~formátem "pdfcsplain.fmt" a zajistà pÅ™Ãpadné pÅ™ekódovánÃ
na úrovni input procesoru pdf\TeX{}u stejnÄ›, jako do dÄ›lá pÅ™Ãkaz
"csplain". Pokud uživatel nepoužil ve svých makrech
konstrukce mÄ›nÃcà sazbu pÅ™i použità pdf\TeX{}u, mÄ›l by dostat
pÅ™Ãkazem "pdfcsplain" naprosto stejný výstup jako pÅ™i použitÃ
pÅ™Ãkazu "csplain". Pouze s~tÃm rozdÃlem, že výstup nebude v~"dvi"
souboru, ale v~"pdf".
Ve web2c \TeX{}u a odvozených distribucÃch lze generovat formát
pÅ™Ãkazem
\begtt
pdftex -ini -fmt pdfcsplain csplain.ini
\endtt
%
a pÅ™Ãkaz "pdfcsplain" v~UNIXu implementovat jako skript s~obsahem
\begtt
pdftex -fmt pdfcsplain -default-translate-file=il2-cs $@
\endtt
Toto je pouze pÅ™Ãklad implementace. Na jiných operaÄnÃch systémech a
jiných \TeX{}ových distribucÃch se situace může trochu liÅ¡it.
Poznamenejme, že v~te\TeX{}u a odvozených distribucÃch vÄ›tÅ¡inou
staÄÃ napsat "pdfcsplain dokument", a pokud jste "pdfcsplain"
ještě nepoužili, vygeneruje se automaticky.
\subsub Historie a budoucnost \csplain{}u | Historie a budoucnost CSplainu
%-------------------------------------
\csplain{} vznikl v~roce 1992 jako jednoduché a minimálnà rozÅ¡ÃÅ™enÃ
Knuthova \hbox{plainu} použÃvajÃcà \CSfont{}y a akceptujÃcà 8bitový vstup.
Jeho vytvoÅ™enà bylo motivováno zaÅ™azenÃm do em\TeX{}ové distribuce,
která se pÅ™ipravovala k~rozesÃlánà Älenům \CS{}TUGu.
\csplain{} se opÃral a stále opÃrá o~starÅ¡Ã makra {\tt hyphen.lan} a
{\tt plaina4.tex}, která už mÄ›l Olin Ulrych vytvoÅ™ena dÅ™Ãve.
\csplain{} v~dobÄ› svého vzniku naÄÃtal Äeské vzory dÄ›lenÃ, které
vytvoÅ™il LáÄa Lhotka heuristicky bez použità slovnÃků a programu
"patgen". Já jsem pro \csplain{} vytvořil {\tt csplain.ini} a makro
{\tt csfonts.tex}, umožňujÃcà pÅ™i generovánà formátu ÄÃst pÅ™Ãmo Knuthovo
makro {\tt plain.tex}, a pÅ™itom natáhnout mÃsto CMfontů \CSfont{}y.
V~roce 1994 byly vzory dÄ›lenà slov Ládi Lhotky vymÄ›nÄ›ny za nové Äeské
vzory dÄ›lenà od Pavla Å eveÄka, který na to použil slovnÃk a "patgen".
V~rámci své firmy tyto vzory dÄ›lenà prodává komerÄnÃm firmám pro
potřeby DTP programů, jako byly Ventura, PageMaker nebo Quark. Dnes
jsou tyto vzory dÄ›lenà také napÅ™Ãklad ve Wordu. Aby Pavel Å eveÄek
odliÅ¡il volnÄ› Å¡ÃÅ™ené vzory dÄ›lenà pro \CSTUG{} od komerÄnÄ› Å¡ÃÅ™ených,
volnÄ› Å¡ÃÅ™ené vzory dÄ›lenà mÃrnÄ› modifikoval. Tvrdà se, že běžný
uživatel nepozná rozdÃl v~kvalitÄ› vzorů dÄ›lenà komerÄnÃch a volnÄ›
Å¡ÃÅ™ených. Å eveÄkovy vzory dÄ›lenà slov jsou výraznÄ› kvalitnÄ›jÅ¡Ã než
původnà Lhotkovy, a proto jsme u~těchto vzorů dělenà zůstali.
OpuÅ¡tÄ›nÃm Lhotkových vzorů dÄ›lenà doÅ¡lo k~poslednà zmÄ›nÄ›
v~\csplain{}u, která může způsobit zpětnou nekompatibilitu: tj. dokumenty
vytvořené v~\csplain{}u před rokem 1994 mohly dopadnout jinak než dnes,
protože některá slova mohla být rozdělena jinak. Od této doby je
\csplain{} fixován a stabilnà podobně, jako Knuthův plain.
Protože jsem autorem názvu \csplain{}, souborů {\tt csplain.ini},
"csfonts.tex" a množstvà dokumentace k~\csplain{}u a protože jej od
jeho vzniku udržuji, rozhodl jsem se pÅ™ÃsnÄ› dbát na zpÄ›tnou
kompatibilitu. Změny do \csplain{}u dělám jen takové, které jsou
opravdu nezbytné. To se stává jednou za několik let (viz historické
poznámky v~{\tt csplain.ini}). ZmÄ›ny dÄ›lám tak, že pouze pÅ™idám dalÅ¡Ã
nejnutnÄ›jÅ¡Ã makra, ale stávajÃcà makra a jejich význam nechávám
nezmÄ›nÄ›na. Uživatelům \csplain{}u ruÄÃm, že jejich dokumenty napsané
v~\csplain{}u a opÃrajÃcà se o~nemÄ›nné fonty (napÅ™. \CSfont{}y nebo
base 35 PostScriptové fonty, metriky z~\CSTeX{}u), budou i v~budoucnu
\csplain{}em formátovány naprosto stejně, jako dnes.
Abych mohl takovou záruku uživatelům poskytnout, nenà \csplain{}
zveřejněn pod GNU GPL, ale jedná se o~licenci velmi podobnou Knuthově.
Přesné zněnà licence je uvedeno na konci souboru {\tt csplain.ini}.
Zhruba Å™eÄeno, jedná se o~\uv{patent na název}. \csplain{} můžete svobodnÄ›
distribuovat, použÃvat a mÄ›nit, ale pokud jej zmÄ›nÃte, nesmÃte jej
dále distribuovat pod názvem \csplain{}. Změny v~\csplain{}u může dělat jen
tzv.~\uv{souÄasný administrátor \CSTeX{}u}, což jsem zatÃm stále já.
Pokud bych v~budoucnu toto bÅ™ÃmÄ› nÄ›komu pÅ™edal, pak urÄitÄ› jen takovému
ÄlovÄ›ku, který má na budoucnost \csplain{}u stejný názor jako já.
\csplain{} i nadále považuji za minimálnà rozÅ¡ÃÅ™enà Knuthova plainu a
nikdy do nÄ›j nepÅ™idám žádné složitÄ›jÅ¡Ã makro vylepÅ¡ujÃcà uživatelský
komfort (jako napÅ™Ãklad eplain). Zastávám názor, že uživatel plainu a
\csplain{}u chce mÃt vÅ¡echna makra pod svou vlastnà kontrolou a radÄ›ji si
je udÄ›lá sám, než aby spoléhal na hotová, ale ménÄ› stabilnÃ, Å™eÅ¡enÃ.
Uživatel plainu/\csplain{}u si vytvářà vlastnà stále znovu použÃvaná
makra, která mu musà fungovat ve vÅ¡ech i budoucÃch verzÃch
\csplain{}u. Proto se snažÃm \csplain{} pokud možno nemÄ›nit.
Lákavá je napÅ™Ãklad zmÄ›na definice uvozovek v~\csplain{}u jednoduÅ¡e na
\begtt
\long\def\uv#1{\clqq#1\crqq}
\endtt
aby fungoval automatický kerning s~oběma stranami uvozovek. Tuto
zmÄ›nu ale nikdy v~\csplain{}u neudÄ›lám, protože nenà zpÄ›tnÄ› kompatibilnÃ
se stávajÃcÃm Å™eÅ¡enÃm. RadÄ›ji budu psát do omrzenà do dokumentace, že
taková jednoduchá definice je asi lepÅ¡Ã, než ta z~\csplain{}u, a že si ji
každý může zařadit do svých maker.
ZmÄ›nu v~\csplain{}u z~"<Feb. 2000>" považuji za asi nejvÄ›tÅ¡Ã, kterou
jsem byl ochoten udÄ›lat. K~zaÅ™azenà alternativnÃho kódovánà Cork
(které samozÅ™ejmÄ› nenà a nikdy nebude v~\csplain{}u implicitnÃ), mÄ›
motivovala skuteÄnost, že se kolem mÄ› pohybovalo mnoho uživatelů
plainu, kteřà rádi použÃvajà fonty v~tomto alternativnÃm
kódovánÃ. Svým krokem jsem jim umožnil použÃvat \csplain{}, takže si
nemusejà vytvářet své vlastnà formáty.
\subtitle Formát \cslatex{} | FORMAT CSLATEX
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
\newstart Významnà uživatelé \LaTeX{}u sice v elektronické konferenci v roce 2012
pÅ™iznali, že už \cslatex{} dávno nepoužÃvajÃ, nicménÄ› se stále pÅ™imlouvajÃ,
aby v \CS\TeX{}u zůstal. Nebude ale dále rozvÃjen a vÅ¡em uživatelům je
kladeno silné doporuÄenÃ, aby pÅ™eÅ¡li na \uv{normálnÃ} \LaTeX. Navrhoval jsem
\cslatex{} zrušit úplně (aby to lidi nepletlo), ale nebyl jsem vyslyšen.
Od roku 2012 napÃÅ¡e \cslatex{} pÅ™i každém spuÅ¡tÄ›nà na terminál a do
logu toto:
\begtt
**** WARNING ******* CSLaTeX is obsolete, don't use it please.
**** You can use ``normal'' LaTeX+Babel or XeLaTeX+polyglossia.
\endtt
Pokud použijete \LaTeX{}, pak záhlavà dokumentu může vypadat třeba
takto:
\begtt
\documentclass[a4paper,12pt,twoside]{article}
\usepackage[utf8]{inputenc}
\usepackage[T1]{fontenc}
\usepackage[czech]{babel}
\endtt
PÅ™i použità Xe\LaTeX{}u s balÃÄkem {\tt polyglossia} může
záhlavà dokumentu být napÅ™Ãklad takové:
\begtt
\documentclass[a4paper,12pt,twoside]{article}
\usepackage{polyglossia}
\setdefaultlanguage{czech}
\usepackage{fontspec}
\usepackage{xunicode}
\endtt
NásledujÃcà text až do konce kapitoly bych mohl celý Å¡krtnout, ale
nechám jej beze změny. Čtenář to možná ocenà jako materiál ke studiu historie
\CS\TeX{}u.
\newstop
\subsub Různé \LaTeX{}y | Ruzne LaTeXy
%----------------------
Do roku 1992 byl \LaTeX{} udržován Leslie Lamportem. Naposledy měl
jeho \LaTeX{} verzi 2.09. Typické pro tento \uv{starý} \LaTeX{} bylo
použità pÅ™Ãkazu "\documentstyle" namÃsto "\documentclass" v~záhlavÃ
dokumentu. Tato větev \LaTeX{}u nenà dále udržována a podporována.
Dnes převzali iniciativu nad \LaTeX{}em Němci Frank Mittelbach a
Rainer Sch\"opf a nazvali jej \LaTeXe. Každý půlrok
vytvářejà novou verzi (vÄ›tÅ¡inou obsahujÃcà jen opravy pÅ™edchozà verze)
a názvem dávajà najevo, že se jedná o~předchůdce \LaTeX{}u~3, na němž
už deset let pracujÃ. Dokument napsaný pro \LaTeXe{} poznáme vesmÄ›s
podle toho, že zaÄÃná pÅ™Ãkazem "\documentclass" mÃsto "\documentstyle".
\LaTeXe{} ovÅ¡em také akceptuje pÅ™Ãkaz "\documentstyle",
pÅ™echázà pÅ™itom do pokusu o~emulaci starého \LaTeX{}u~2.09, a navÃc
uživatele upozornà na to, že použil zastaralé záhlavà dokumentu.
V~\LaTeX{}u~\twoe{} je zabudovaná \uv{Äasovaná bomba} s~rozbuÅ¡kou
na rok a půl. Ta se projevà při generovánà formátu, nikoli při běžném
provozu. Pokud generujete formát ze zdrojů \LaTeX{}u, které jsou
starÅ¡Ã než rok a půl, generovánà konÄà chybou a na terminálu se objevÃ
varovánÃ, že máte instalován pÅ™ÃliÅ¡ starý \LaTeX{} a že je vhodné si
obstarat nový. Pokud na toto hlášenà odpovÃte klávesou Enter, formát
se přesto vygeneruje.
V~tomto manuálu se budeme dále zabývat jen dnes asi nejpoužÃvanÄ›jÅ¡Ãm
\LaTeX{}em~\twoe. Pojmem \LaTeX{} tedy budeme rozumět
\LaTeXe. I~za těchto okolnostà budeme nuceni
rozlišovat mezi třemi \uv{druhy} \LaTeX{}ů:
\begitems
* vanilla \LaTeX
* babelizovaný \LaTeX
* \cslatex{}
\enditems
Vanilla \LaTeX{} (nedotÄený \LaTeX) vzniká vygenerovánÃm formátu
\LaTeX{} pouze za pÅ™Ãtomnosti souborů z~adresáře {\tt latex/base}, tj. pÅ™i
generovánà nejsou Äteny žádné soubory ovlivňujÃcà generovánÃ
formátu. V~distribuci tedy zcela chybà tyto soubory:
{\tt fonttext.cfg}, {\tt fontmath.cfg},
{\tt preload.cfg} a {\tt hyphen.cfg}.
Tento formát obsahuje pouze anglické dÄ›lenà slov. Pro Äeský nebo
slovenský jazyk nenà tedy pÅ™ÃliÅ¡ použitelný. Nenà Äasto použÃvaný.
Babelizovaný \LaTeX{} vzniká generovánÃm formátu \LaTeX{} za
pÅ™Ãtomnosti souborů {\tt fonttext.cfg}, {\tt fontmath.cfg} a
{\tt preload.cfg} z~balÃÄku generic a {\tt hyphen.cfg} z~balÃÄku Babel.
Tento formát obsahuje vzory dělenà těch jazyků, které jsou v~době
generovánà formátu uvedeny v~konfiguraÄnÃm souboru Babelu s~názvem
{\tt language.dat}. Je běžnÄ› použÃvaný.
Formát \cslatex{} vzniká generovánÃm formátu \LaTeX{} za pÅ™Ãtomnosti souborů
"fonttext.cfg" a "hyphen.cfg" z~balÃÄku \cslatex{}. OstatnÃ
soubory ovlivňujÃcà generovánà formátu mohou chybÄ›t nebo být z~balÃÄku
generic. Obvykle je formát \cslatex{}u nazván {\tt cslatex.fmt} a nikoli
{\tt latex.fmt}, aby bylo možno jej odliÅ¡it od běžnÄ› použÃvaného
babelizovaného \LaTeX{}u. Z~toho důvodu je v~balÃÄku \cslatex{}u
k~dispozici soubor {\tt cslatex.ini}, který provede
"\input latex.ltx". \cslatex{} obsahuje vzory dělenà anglického,
Äeského a slovenského jazyka. NavÃc pÅ™Ãkaz "cslatex" musà zajistit
konverzi ze vstupnÃho kódovánà (podle použitého systému) na
vnitÅ™nà kódovánà ISO~8859-2 na úrovni vstupnÃho preprocesoru
\TeX{}u. Tento princip je tedy shodný s~\csplain{}em.
Je patrno, že absolutnà jistotu o~tom, jaký \LaTeX{} vlastně
použÃváme, zÃskáme jen peÄlivým proÄtenÃm logu po vygenerovánÃ
formátu. Koncept, kdy vlastnosti formátu jsou závislé na obsahu
nÄ›jakých dodateÄných souborů v~distribuci v~dobÄ› generovánÃ
formátů, se mi nelÃbÃ, ale nelze proti tomu nic dÄ›lat. Takto
to navrhli tvůrci \LaTeX{}u a je to tedy jejich věc. Důsledek tohoto
rozhodnutà je, že pokud Å™ekneme: \uv{použÃvám \LaTeX}, nikdy nenÃ
zcela pÅ™esnÄ› Å™eÄeno, co se tÃm vlastnÄ› myslÃ. TÃm se tento koncept
diametrálně lišà od Knuthova plainu nebo též \csplain{}u.
Co se stane, pokud jsou napÅ™Ãklad v~\TeX{}ové distribuci pÅ™Ãtomny
hned dva soubory {\tt hyphen.cfg}~-- jeden z~balÃÄku Babel a druhý
z~balÃÄku \cslatex{}? NenÃ-li taková situace v~distribuci Å™eÅ¡ena speciálnÃ
konfiguracÃ, nenà definováno, který z~tÄ›chto souborů se vlastnÄ› naÄte,
a tudÞ nenà dopÅ™edu známo, jaký vygenerujeme \LaTeX.
V~novÄ›jÅ¡Ãch web2c distribucÃch \TeX{}u lze konfigurovat způsob
prohledávánà {\tt texmf} stromu podle názvu použitého programu nebo
podle názvu použitého (resp. generovaného) formátu. NejÄastÄ›ji jsou
tyto rozdÃlnosti konfigurovány v~souboru {\tt web2c/texmf.cnf}.
Tam je (mimo jiné) Å™eÄeno:
\begtt
% cstex, from Petr Olsak
TEXINPUTS.cslatex= .;$TEXMF/tex/{cslatex,csplain,latex,generic,}//
TEXINPUTS.csplain= .;$TEXMF/tex/{csplain,plain,generic,}//
TEXINPUTS.pdfcslatex= \
.;$TEXMF/{pdftex,tex}/{cslatex,csplain,latex,generic,}//
TEXINPUTS.pdfcsplain= \
.;$TEXMF/{pdftex,cstex,tex}/{csplain,plain,generic,}//
\endtt
%
což znamená, že pokud použijeme nebo generujeme formát \cslatex{}, pak se
vstupnà soubory pÅ™ednostnÄ› Ätou z~adresáře {\tt tex/cslatex} a {\tt
tex/csplain} a teprve potom v~ostatnÃch adresářÃch. Takže {\tt
hyphen.cfg} a {\tt fonttext.cfg} si ini\TeX{} vezme přednostně
z~adresáře {\tt tex/cslatex}. Při provozu \cslatex{}u pak bude stylový soubor
{\tt czech.sty} nebo {\tt slovak.sty} při použità formátu \cslatex{}
pÅ™eÄten z~adresáře {\tt tex/csplain} a nikoli z~adresáře
{\tt tex/generic/babel}, kde se nalézá soubor stejného jména, ovšem
pro balÃk Babel.
Aby se hledacà algoritmy přizpůsobily názvu generovaného formátu, je
nutné tento formát při generovánà \cslatex{}u explicitně specifikovat na
pÅ™Ãkazový řádek. NestaÄà tedy napsat:
\begtt
$ tex -ini cslatex.ini
\endtt
%
ale musÃme psát
\begtt
$ tex -ini -fmt cslatex cslatex.ini
\endtt
%
PÅ™i provozu formátu pak staÄà psát
\begtt
$ tex -fmt cslatex dokument
\endtt
%
Ve web2c distribuci jsou k~babelizovanému \LaTeX{}u v~konfiguraÄnÃm
souboru {\tt web2c/texmf.cnf} uvedeny následujÃcà řádky:
\begtt
TEXINPUTS.latex = .;$TEXMF/tex/{latex,generic,}//
TEXINPUTS.pdflatex = .;$TEXMF/{pdftex,tex}/{latex,generic,}//
TEXINPUTS = .;$TEXMF/tex/{generic,}//
\endtt
%
což znamená, že formát přednostně hledá vstupnà soubory v~adresáři
{\tt tex/generic} a tam je podadresář {\tt babel}. Dokonce je babel
upÅ™ednostnÄ›n i v~pÅ™ÃpadÄ›, kdy neuvedeme na pÅ™Ãkazové řádce
žádný název formátu.
S~uvedenou konfiguracà je možné bezproblémové soužità babelizovaného
\LaTeX{}u s~\cslatex{}em v~jediné distribuci. \cslatex{} pak obvykle voláme
skriptem {\tt cslatex}, který provede {\tt tex -fmt cslatex}, zatÃmco
babelizovaný \LaTeX{} voláme skriptem {\tt latex}, což spustÃ
{\tt tex -fmt latex}.
Pokud nelze ve vaÅ¡Ã \TeX{}ové distribuci konfigurovat prohledávacÃ
algoritmy podle názvu formátu, pak je možné soužità babelizovaného
\LaTeX{}u s~\cslatex{}em za předpokladu, že budete dodržovat
následujÃcà zásady:
\begitems
* Babelizovaný \LaTeX{} vygenerujte v~době, kdy nenà v~distribuci
pÅ™Ãtomen \cslatex{}. Tak máte jistotu, že ini\TeX{} nenajde soubor
{\tt hyphen.cfg} z~\cslatex{}u, ale z~balÃku Babel.
* \cslatex{} pak vygenerujte nad adresářem {\tt cslatex}.
Aktuálnà adresář má totiž ve vÅ¡ech distribucÃch \TeX{}u pÅ™ednost pÅ™ed
ostatnÃmi adresáři v~{\tt texmf} stromu. Proto si ini\TeX{} pÅ™eÄte soubory
{\tt fonttext.cfg} a {\tt hyphen.cfg} z~balÃÄku \cslatex{}.
* Po instalaci \cslatex{}u do {\tt texmf} stromu je nutno ještě vymazat
soubory
\begtt
tex/generic/babel/czech.sty
tex/generic/babel/slovak.sty
\endtt
%
protože soubory s~těmito názvy jsou v~{\tt texmf} stromu
dvojmo. PÅ™itom v~balÃÄku Babel je nikdy nevyužijete, pokud budete psát
korektnà záhlavà dokumentu pro babelizovaný \LaTeX{} (o~tom pojednám
podrobnÄ›ji v~následujÃcà sekci). Na druhé stranÄ› soubory
{\tt czech.sty} a {\tt slovak.sty} z~\cslatex{}u budete potřebovat velmi
Äasto, takže tyto soubory nemažte.
\enditems
\subsub Záhlavà \LaTeX{}ového dokumentu | Zahlavi LaTeXoveho dokumentu
%--------------------------------------
Pokud použÃváte \cslatex{}, pak záhlavà dokumentu může mÃt tvar
\begtt
\documentclass{article}
\usepackage{czech} % nebo \usepackage{slovak}
... dalÅ¡Ã pÅ™Ãkazy záhlavà dokumentu
\begin{document}
...
\end{document}
\endtt
Jestliže zapomenete na "\usepackage{czech}" nebo "\usepackage{slovak}",
pak v~dokumentu nebudou fungovat akcentovaná pÃsmena, nebude zapnuto
Äeské ani slovenské dÄ›lenà slov a automaticky generované názvy
(kapitoly, sekce, obrázky,~...) nebudou pÅ™eloženy do národnÃho jazyka.
V~tomto pÅ™ÃpadÄ› tedy \cslatex{} bude pracovat stejnÄ› jako vanilla \LaTeX{}.
Pokud naopak použÃváte babelizovaný \LaTeX{}, pak záhlavà dokumentu
může mÃt tvar
\begtt
\documentclass{article}
\usepackage[czech]{babel} % nebo \usepackage[slovak]{babel}
\usepackage[T1]{fontenc}
\usepackage[kódovánÃ-vstupu]{inputenc}
... dalÅ¡Ã pÅ™Ãkazy záhlavà dokumentu
\begin{document}
...
\end{document}
\endtt
Všimněte si jiného způsobu volánà stylového souboru "czech" nebo "slovak".
V~tomto pÅ™ÃpadÄ› se slovo "czech" Äi "slovak" zapÃÅ¡e pouze jako volba balÃÄku
"babel". Prakticky je to realizováno naÄtenÃm souboru "czech.lfd" nebo
"slovak.lfd". Pro fungovánà Babelu tedy nenà vůbec nutná existence
souboru "czech.sty" nebo "slovak.sty". Tyto soubory v~balÃÄku Babel
sice existujÃ, ale jejich funkce spoÄÃvá pouze v~tom, že \uv{vynadajÃ}
uživateli za nesprávné použità pÅ™Ãkazu "\usepackage" a dále naÄÃtajÃ
odpovÃdajÃcà "lfd" soubor.
Volba "[czech]" nebo "[slovak]" v~balÃÄku Babel jeÅ¡tÄ› nemusà zajistit
pÅ™epnutà na odpovÃdajÃcà dÄ›lenà slov. K~tomu je navÃc potÅ™eba, aby byl
babelizovaný \LaTeX{} s~těmito vzory dělenà už vygenerován.
Na rozdÃl od \cslatex{}u nenà v~babelizovaném \LaTeX{}u Å™eÅ¡ena
synchronizace vstupnÃho kódovánà dokumentu s~vnitÅ™nÃm kódovánÃm
\LaTeX{}u. \LaTeX{} implicitnÄ› pracuje s~vnitÅ™nÃm
kódovánÃm podle CM fontů (tzv.~"OT1"), což pro vÄ›tÅ¡inu jazyků nenÃ
užiteÄné. Je tedy tÅ™eba pÅ™i použità babelizovaného \LaTeX{}u pÅ™epnout
do vnitÅ™nÃho kódovánà podle Corku (tzv.~"T1"), protože v~tomto
kódovánà jsou naÄteny vzory dÄ›lenÃ. Použijeme tedy balÃÄek fontenc
s~volbou "[T1]". Pak se automaticky použijà též fonty v~tomto kódovánÃ.
Babelizovaný \LaTeX{} nepodporuje (na rozdÃl od \cslatex{}u) žádné jiné
vnitÅ™nà kódovánà vhodné pro ÄeÅ¡tinu nebo slovenÅ¡tinu.
Dále je potřeba v~babelizovaném \LaTeX{}u na vnitřnà kódovánà "[T1]"
navázat vstupnà kódovánà dokumentu. Pokud napÅ™Ãklad máte dokument
napsán v~kódovánà ISO~8859-2, pak je potÅ™eba použÃt balÃÄek inputenc
s~volbou "[latin2]". Pokud máte dokument v~kódovánà MS~Windows CP~1250,
napište volbu "[cp1250]".
\subsub Vlastnosti \cslatex{}u | Vlastnosti CSLaTeXu
%--------------------------
Uvedeme podrobnÄ› rozdÃly mezi vanilla \LaTeX{}em a \cslatex{}em.
Oba formáty deklarujà vnitÅ™nà kódovánà CM fontů jako implicitnÃ
(tzv.~"OT1") a oba naÄÃtajà jeÅ¡tÄ› deklaraci kódovánà podle
Corku (tzv.~"T1"). \cslatex{} navÃc naÄÃtá deklaraci vnitÅ™nÃho kódovánÃ
podle \CSfont{}ů (tzv.~"IL2").
\cslatex{} má ve svém souboru "hyphen.cfg" u~pÅ™Ãkazu "\DeclareLanguage"
pro jazyky czech a slovak možnost použÃt kromÄ› volby "IL2" jeÅ¡tÄ› volbu
"T1". V~novÄ›jÅ¡Ãch distribucÃch \cslatex{}u jsou již obÄ› volby implicitnÄ›
napsány. V~takovém pÅ™ÃpadÄ› se pÅ™i generovánà formátu naÄtou vzory
dÄ›lenà ÄeÅ¡tiny a slovenÅ¡tiny nejen v~kódovánà "IL2", ale
také v~kódovánà "T1". \cslatex{} dále definuje mechanismy pÅ™epÃnánà mezi
tÄ›mito vzory dÄ›lenà poté, co uživatel pÅ™epne vnitÅ™nà kódovánÃ
z~"T1" na "IL2" nebo naopak standardnÃmi \LaTeX{}ovými prostÅ™edky.
Kvůli tomu je v~\cslatex{}u předefinováno internà makro \LaTeX{}u
"\DeclareFontEncoding", protože vanilla \LaTeX{} nepředpokládá,
že je po přepnutà kódovánà nutné přepnout i vzory dělenà slov.
V~\cslatex{}u je navÃc definováno makro "\splithyphens" a
"\standardhyphens". Po použità makra "\splithyphens" se
nastavà znak~"-" jako aktivnà a funguje podobně jako
"\discretionary{-}{-}{-}". Znamená to, že slova jako
\uv{je-li} se rozdÄ›là správnÄ› Äesky: \uv{je-/-li}. SpojovnÃk se
opakuje na následujÃcÃm řádku. Makro navÃc složitÄ› oÅ¡etÅ™uje výskyt
"--" a "---", který tiskne \uv{normálnÄ›} jako za sebou následujÃcÃ
znaky s~kódem~45, které se promÄ›nà v~ligaturu pomlÄky nebo dlouhé
pomlÄky. Makro "\standardhyphens" dává vÅ¡e do původnÃho stavu,
tj. po jeho použità znak~"-" nenà aktivnÃ. (Uživatelé \csplain{}u mohou
pro tyto potÅ™eby použÃt makro podle~\cit{tbn} na stranÄ›~217.)
PÅ™Ãkaz "cslatex" musà také zajistit konverzi z~kódovánÃ
ÄeÅ¡tiny/slovenÅ¡tiny obvyklé v~použitém systému do vnitÅ™nÃho
kódovánà ISO~8859-2 alias~"IL2".
Ve web2c distribuci \TeX{}u je proto ve skriptu
"cslatex" resp.~dávce "cslatex.bat" použit pÅ™epÃnaÄ
"-default-translate-file". Pro systémy MS~Windows je vedle tohoto
pÅ™epÃnaÄe použita hodnota "cp1250cs", zatÃmco pro UNIXové systémy se
použÃvá hodnota "il2-cs", což nastavuje konverzi \uv{jedna ku jedné}.
V~jiných distribucÃch se musà implementovat konverze na úrovni
vstupnÃho procesoru \TeX{}u způsobem závislým na použité
distribuci. NapÅ™Ãklad v~em\TeX{}u je možné použÃt TCP tabulky.
\subsub Vlastnosti stylových souborů {\tt czech.sty} a {\tt slovak.sty} |
%--------------------------------------------------------------
Vlastnosti stylovych souboru
V~této sekci budu z~důvodu struÄnosti mluvit o~ÄeÅ¡tinÄ› a souboru
"czech.sty", ale to samé samozřejmě platà i pro slovenštinu a stylový
soubor "slovak.sty".
NaÄtenà souboru "czech.sty" z~\cslatex{}u pomocÃ
"\usepackage{czech}" způsobà následujÃcà zmÄ›ny:
\begitems
* Nastavà se vnitřnà kódovánà \LaTeX{}u na "IL2", takže se
implicitně použijà \CSfont{}y.
* Inicializuje se Äeské dÄ›lenà slov v~kódovánà "IL2".
* Mezerovánà se nastavà na "\frenchspacing", tj. rovnomÄ›rné mezerovánÃ
mezi slovy i za teÄkami.
* Nastavà se Äeské názvy pro jména \uv{Kapitola}, \uv{Obsah} atd.
Viz následujÃcà tabulka.
* Makro "\today" expanduje na Äeský datum.
* Definujà se makra "\clqq" a "\crqq" pro dvojité Äeské uvozovky,
a to i jejich nouzová varianta pro pÅ™Ãpad, kdy nenà použito
kódovánà "IL2". Definujà se též makra
"\clq" a "\crq" pro jednoduché Äeské uvozovky.
* Definuje se makro "\uv" jako "\def\uv#1{\clqq#1\crqq}".
* Definujà se pÅ™epÃnaÄe "\csprimeson" a "\csprimesoff" (popis viz nÞe).
\enditems
Tabulka automaticky generovaných slov \LaTeX{}u, která jsou změněna po
naÄtenà "czech.sty" na Äeské názvy:
\begtt
Původnà název czech.sty slovak.sty
-------------------------------------------------------------
Preface Předmluva Predhovor
References Reference Literatúra
Abstract Abstrakt Abstrakt
Bibliography Literatura Literatúra
Chapter Kapitola Kapitola
Appendix PÅ™Ãloha Dodatok
Contents Obsah Obsah
List of Figures Seznam obrázků Zoznam obrázkov
List of Tables Seznam tabulek Zoznam tabuliek
Index RejstÅ™Ãk Register
Figure Obrázek Obr.
Table Tabulka Tabuľka
Part Část Časť
encl PÅ™Ãloha PrÃloha
cc Na vědomà cc.
To Komu Pre
Page Strana Str.
see viz viÄ
see also viz také viÄ tiež
\endtt
KromÄ› toho styl "czech.sty" akceptuje následujÃcà volby:
\bgroup\medskip\leftskip=\parindent \parindent=0pt
"T1" mÃsto implicitnÃho vnitÅ™nÃho kódovánà \LaTeX{}u~"IL2"
se použije kódovánà "T1".
"IL2" nemusÃte psát, je to implicitnà volba.
"OT1" použije se vnitřnà kódovánà podle CM fontů. Pak samozřejmě
nefunguje dÄ›lenà slov ÄeÅ¡tiny a slovenÅ¡tiny.
"split" zapne "\splithyphens".
"nocaptions" výstup makra "\today" a automaticky generovaná slova zůstanou
v~angliÄtinÄ›.
"olduv" použije se stará definice makra "\uv", která umožňuje
použÃt v~argumentu verbatim konstrukce.
%"primeson" zapne "\csprimeson". V souÄasné verzi "czech.sty" nenÃ
% tato volba implementována, ale poÄÃtáme s nà do budoucà verze.
\medskip\par\egroup
NapÅ™Ãklad "\usepackage[split,olduv]{czech}" zapne navÃc zdvojovánÃ
spojovnÃku pÅ™i rozdÄ›lenà a definuje makro "\uv" tak, že jsou možné
verbatim konstrukce uvnitÅ™ argumentu.
Nynà vysvÄ›tlÃm vlastnosti pÅ™epÃnaÄů "\csprimeson" a "\csprimesoff".
Po po\-užità pÅ™Ãkazu "\csprimeson" jsou pÅ™idÄ›leny znakům
\uv{"`"} a \uv{"'"} aktivnÃ
kategorie, aby "``takto po anglicku''" zapsané uvozovky se převedly na
\uv{takové} uvozovky. Rovněž "`jednoduché'" anglické uvozovky
jsou pak vytištěny ,jednoduše`. Makro "\csprimesoff" vracà vše do
původnÃho stavu, kdy jsou uvedené znaky neaktivnÃ. Po naÄtenÃ
"czech.sty" je implicitnÄ› nastaveno "\csprimesoff".
Uvedený popis chovánà stylového souboru "czech.sty" se týká jen
pÅ™Ãpadu, kdy je tento stylový soubor naÄten z~\cslatex{}u. Pokud je
naÄten z~babelizovaného \LaTeX{}u, pak se provede "\input czech.lfd",
takže veÅ¡keré definice \uv{ÄeÅ¡tiny} jsou v~režii balÃku Babel. Tam
napÅ™Ãklad vůbec nenà definováno makro "\uv". Pokud je "czech.sty"
naÄten z~\csplain{}u, pak se provede "\chyph", definuje se "\csprimeson",
"\csprimesof" a makro "\today" expanduje na datum po Äesku. Je-li
naÄten "czech.sty" z~originálnÃho plainu, pak se provede totéž jen
s~tÃm rozdÃlem, že mÃsto "\chyph" se objevà na terminálu varovánÃ
o~nemožnosti pÅ™epnout na Äeské vzory dÄ›lenÃ.
\subsub PostScriptové fonty v~\cslatex{}u | PostScriptove fonty v CSLaTeXu
%-------------------------------------
PÅ™i práci s~PostScriptovými fonty v~\cslatex{}u staÄà použÃt standardnÃ
nástroje NFSS. NapÅ™Ãklad pro zapnutà do fontů rodiny Times~Roman staÄÃ
napsat do záhlavà dokumentu "\usepackage{times}". Protože \cslatex{} při
"\usepackage{czech}" implicitnÄ› pracuje
s~vnitÅ™nÃm kódovánÃm podle ISO~8859-2, použijà se v~tomto pÅ™ÃpadÄ›
virtuálnà fonty z~balÃÄku "cspsfonts.tar.gz". Z~toho důvodu jsou
v~balÃÄku \cslatex{}u pÅ™Ãtomny potÅ™ebné "fd" soubory. NásledujÃcà tabulka
ukazuje parametry pÅ™Ãkazu "\usepackage" pro rodiny fontů ze
standardnà skupiny 35~PostScriptových fontů.
\begtt
Rodina fontů parametr
--------------------------
Avantgarde Book avant
Bookman bookman
Helvetica helvet
New Century newcent
Palatino palatino
Times Roman times
\endtt
\subsub Použità fontů kódovaných podle Corku (T1 kódovánÃ) v~\cslatex{}u |
%--------------------------------------------------------------------
Pouziti fontu kodovanych podle Corku v CSLaTeXu
Máte-li vzory dÄ›lenà v~\cslatex{}u naÄteny i pro kódovánà T1
(viz pÅ™Ãkaz "\DeclareLanguage" v souboru "hyphen.cfg"), pak můžete
mÃsto implicitnÃho vnitÅ™nÃho kódovánà "IL2" použÃt kódovánà "T1".
V~takovém pÅ™ÃpadÄ› se automaticky použijà mÃsto \CSfont{}ů fonty kódované
podle Corku. Vnitřnà kódovánà "T1" inicializujete zápisem:
\begtt
\usepackage[T1]{czech} % nebo \usepackage[T1]{slovak}
\endtt
Protože ale input procesor \TeX{}u pÅ™i použità pÅ™Ãkazu "cslatex"
konvertuje vstupnà kódovánà dokumentu na ISO~8859-2, je v~tomto
pÅ™ÃpadÄ› nutné navázat na to dalÅ¡Ã konverzà pomocà balÃÄku inputenc takto:
\begtt
\usepackage[latin2]{inputenc}
\endtt
Zde je potřeba vždy psát "[latin2]", ať je vstupnà kódovánà dokumentu
jakékoli, protože vstupnà procesor \TeX{}u nám toto kódovánà převedl
na ISO~8859-2.
Po zapnutà vnitÅ™nÃho kódovánà na "T1" lze použÃt PostScriptové fonty
stejným způsobem jako pÅ™edtÃm (napÅ™Ãklad "\usepackage{times}"). NynÃ
se ale použijà metriky dodávané v~mezinárodnÃch distribucÃch \TeX{}u a
kódované podle Corku.
\subsub pdf\TeX{} + \cslatex{} = pdf\cslatex{} |
%---------------------------------------
pdfTeX + CSLaTeX = pdfCSLaTeX
V~pÅ™ÃpadÄ› spojenà \cslatex{}u s~pdf\TeX{}em platà vÅ¡e naprosto stejnÄ›,
jako bylo Å™eÄeno v~sekci \uv{pdf\TeX + \csplain{} = pdf\csplain{}}.
NahraÄte v~této sekci slovo \csplain{} slovem \cslatex{} a slovo
pdf\csplain{} slovem pdf\cslatex{} a pÅ™eÄtÄ›te si tuto sekci jeÅ¡tÄ› jednou.
\subsub Historie a budoucnost \cslatex{}u | Historie a budoucnost CSLaTeXu
%-------------------------------------
\cslatex{} vytvoÅ™il zhruba v~roce 1992 Jiřà ZlatuÅ¡ka. Od nÄ›j pocházÃ
myÅ¡lenka naÄtenà vzorů dÄ›lenà stejného jazyka v~různých kódovánÃch a
pÅ™edefinovánà vnitÅ™nÃho \LaTeX{}ového makra "\DeclareFontEncoding".
Na své implementaci \TeX{}u tehdy provozoval mimo jiné fonty
kódované v~KOI-8, takže pÅ™epÃnánà vnitÅ™nÃho kódovánà \LaTeX{}u si
vlastně udělal pro svoje potřeby.
Jiřà Zlatuška je také autorem maker "\splithyphens" a
"\standardhyphens". Veškerá makra napsal dobře
dokumentovaná pro použità v~systému docstrip. Svou práci zveřejnil pod
licencà GPL mimo jiné podle jeho slov proto, že pokud to bude někoho
zajÃmat, tak to může dále udržovat a zvelebovat podle svých vlastnÃch
představ. On sám se kvůli své zaneprázněnosti v~jiné oblasti
tÃmto problémem pozdÄ›ji zÅ™ejmÄ› nezabýval.
Po schůzce tvůrců \CSTeX{}u v~roce 1993 převzal starost o~\cslatex{}
podle dohody ZdenÄ›k Wagner, který vytvoÅ™il definice kódovánÃ
"IL2". VytvoÅ™il také pro \cslatex{} definiÄnà soubory "fd" jednak
pro \CSfont{}y a jednak pro PostScriptov̩ fonty z~bal̀ku
"cspsfonts.tar.gz". Od něj také pocházà implementace \cslatex{}u pro
\LaTeX{}~2.09. V~em\TeX{}ové distribuci \CSTeX{}u je stále tato
implementace obsažena (pod oznaÄenÃm latex209).
Soubor "czech.sty" má asi podstatnÄ› delÅ¡Ã historii než \cslatex{}. PocházÃ
z~dÃlny Olina Ulricha. který se zÅ™ejmÄ› inspiroval podobným stylovým
souborem pro německý jazyk. Olin rovněž vytvořil makra "\csprimeson" a
"\csprimesoff". Zdeněk Wagner pak převzal Olinův stylový soubor
a upravil jej pro provoz v~\cslatex{}u. Slovenskou Äást vÄetnÄ› vzorů
dÄ›lenà slov vytvoÅ™ila Janka ChlebÃková. Soubor "slovak.sty" je
přesnou kopià souboru "czech.sty" s~výjimkou slovensky
Å¡pecifických ÄástÃ.
V~duchu licence GPL převzal zhruba v~roce 1997 údržbu \cslatex{}u
Jaroslav \hbox{Šnajdr}. Udělal několik úprav stylových souborů "czech.sty" a
"slovak.sty" vÄetnÄ› pÅ™echodu na novou definici uvozovek, uvnitÅ™
jejichž argumentu nefungujà verbatim konstrukce. TÃm kurióznÄ›
způsobil, že \cslatex{}em od této doby nejde bez chyb formátovat Äeský
pÅ™eklad úvodu do \LaTeX{}u, který je pod názvem balÃÄku
"csuvodlat.tar.gz" souÄástà dokumentace \CSTeX{}u. Je to názorná
ukázka toho, co může způsobit změna kódu, která nerespektuje zpětnou
kompatibilitu. Pan Šnajdr rovněž napsal "html" dokumentaci
k~\cslatex{}u, která popisuje instalaci \cslatex{}u ze zdrojových souborů
použitÃm docstripu. Použijete-li ale balÃÄek "cslatex.tar.gz",
pak nemusÃte docstrip aplikovat, protože vedle zdrojových souborů
jsou tam už pÅ™Ãtomny i vÅ¡echny soubory, které vznikajà po aplikaci
docstripu.
Já osobnÄ› jsem o~\LaTeX{} a tÃm pádem \cslatex{} jevil od zaÄátku
malý zájem, protože celý projekt je závislý na \LaTeX{}u samotném.
Nemám tedy jistotu, jaké zmÄ›ny v~nÄ›m souÄasný \LaTeX{}-team udÄ›lá a jaké
budou existovat do budoucna potÞe se zpětnou kompatibilitou. To je
zásadnà odlišnost od Knuthova plainu a \TeX{}u samotného.
RadÄ›ji jsem se tedy do \LaTeX{}ových vÄ›cà nemÃchal.
V~roce 1999 jsem nicméně přidal pár řádek maker do souboru
"czhyphen.tex" tak, aby byl použitelný v~babelizovaném \LaTeX{}u.
Do té doby totiž tato vÄ›tev \LaTeX{}u použÃvala Lhotkovy
vzory dÄ›lenÃ, zatÃmco v~\cslatex{}u jsme už dávno mÄ›li daleko
kvalitnÄ›jÅ¡Ã Å eveÄkovy vzory dÄ›lenÃ. Tyto novÄ›jÅ¡Ã vzory dÄ›lenà jsou
totiž napsány za použità \TeX{}ových sekvencÃ, což je sice nezávislé
na kódovánà ÄeÅ¡tiny, ale balÃÄek Babel to implicitnÄ› nedokáže strávit
a oÄekává vzory dÄ›lenà v~kódovánà "T1". Upravený soubor jsem
nazval Babelovsky: "czhyph.tex", zatÃmco v~\CSTeX{}u zůstává původnÃ
soubor "czhyphen.tex". Sjednocenà názvů těchto souborů by stejně
nevyřešilo nejednotnost vývoje \cslatex{}u a babelizovaného \LaTeX{}u.
Na výborové schůzi v~roce 1999 jsem dostal za úkol prověřit
možnost spojenà babelizovaného \LaTeX{}u s~\cslatex{}em. Neustálé
dotazy zaÄÃnajÃcÃch uživatelů, kteřà si pletou tyto dva \LaTeX{}y, nás
utvrzujà v~tom, že by se pro slouÄenà mÄ›lo nÄ›co udÄ›lat.
Analyzoval jsem proto makra Babelu a udÄ›lal návrh na možné zapracovánÃ
funkcionality \cslatex{}u do Babelu. DomnÃvám se, že \cslatex{} klidnÄ›
může pÅ™estat existovat, ale babelizovaný \LaTeX{} musà bezpodmÃneÄnÄ›
pÅ™evzÃt vÅ¡echny vlastnosti \cslatex{}u tak, aby dokumenty dÅ™Ãve
zpracovávané \cslatex{}em byly naprosto stejně a bez jediné úpravy
zpracované novým babelizovaným \LaTeX{}em. Kvůli tomuto požadavku
musà babelizovaný \LaTeX{} umÄ›t naÄÃtat vzory dÄ›lenà stejného jazyka
ve vÃce kódovánÃch, jako to nynà dÄ›lá \cslatex{}. DospÄ›l jsem
k~závÄ›ru, že Äistým Å™eÅ¡enÃm tohoto problému je jedinÄ› zásah do jádra
\LaTeX{}u samotného, aby dokázal při změně kódovánà fontů přepnout
automaticky i vzory dÄ›lenÃ. ZlatuÅ¡ka kvůli tomu pÅ™edefinoval makro
jádra \LaTeX{}u "\DeclareFontEncoding". Tato záplata, Äi jinak Å™eÄeno
odmÃtnutà původnÃho kódu tohoto makra, je na úrovni Babelu podle mého
názoru velmi neÄisté Å™eÅ¡enÃ. SkuteÄnost, že pÅ™epÃnánà vzorů dÄ›lenà pÅ™i
pÅ™epnutà kódovánà fontů \LaTeX{}ové jádro neÅ™eÅ¡Ã, považuji totiž za
chybu \LaTeX{}u. V~roce 1999 jsem tedy požádal \LaTeX{}-team, aby
zapracoval změnu v~duchu Zlatuškova návrhu do \LaTeX{}ového jádra.
Můj návrh nebyl \LaTeX{}-teamem akceptován. Za těchto
okolnostà nejsem schopen zapracovat funkcionalitu \cslatex{}u do
Babelu, protože to prostě nejde. Uživatelé \LaTeX{}u se budou muset
nadále potýkat s~tÃm, že jejich oblÃbený formát trpà urÄitou
schizofreniÃ.
SpoleÄnÄ› se slouÄenÃm \cslatex{}u s~Babelem jsem pÅ™ipravoval zásadnÃ
revizi stylů "czech.sty" a "slovak.sty" -- v~podstatě jsem měl
v~úmyslu jejich totálnà pÅ™epsánÃ. Tyto stylové soubory obsahujÃ
množstvà reliktů z~dob minulých, plno zcela nepoužÃvaných vÄ›tvà ve
složitém větvenà pomocà "\if" a stávajà se totálně nepřehlednými.
Protože ale ke slouÄenà \cslatex{}u s~Babelem nakonec nedoÅ¡lo, upustil
jsem zatÃm od plánu pracovat na tÄ›ch stylových souborech.
Nenà ale vylouÄeno, že k~tomu dojde v~budoucnosti. V~takovém pÅ™ÃpadÄ›
poÄÃtám s~tÃm, že makra "\splithyphens" a "\standardhyphens"
pÅ™esunu z~formátu do stylového souboru, kam pÅ™irozenÄ› patÅ™Ã.
Dokumenty, které tato makra použÃvajÃ, a pÅ™itom nemajà v~záhlavÃ
"\usepackage{czech}" ani "\usepackage{slovak}", pak nebudou fungovat.
Předpokládám, že takových dokumentů nenà mnoho, protože \cslatex{} a
stylové soubory jsou vÄ›tÅ¡inou použÃvány souÄasnÄ›.
Protože pan Šnajdr se přestal \cslatex{}em zabývat, byl jsem nucen
v~roce 2002 zanést do stylových souborů jednu opravu podle požadavku
pana Kubena. Neznamená to ale, že bych se ujal iniciativy nad \cslatex{}em.
Jak jsem už vysvÄ›tlil, jsem ochoten pÅ™evzÃt iniciativu jen tehdy,
když bude \LaTeX{}ové jádro umÄ›t pÅ™epÃnat mezi různÄ› kódovanými
vzory dÄ›lenà stejného jazyka. PÅ™itom Älenové \LaTeX{}-teamu jsou toho
názoru, že to možná bude zapracováno až do \LaTeX{}u~3.
\reference
\bib cstex
WWW stránka \CSTeX{}u {\tt http://petr.olsak.net/cstex/}.
\bib cstex
WWW stránka \csplain{}u {\tt http://petr.olsak.net/csplain.html}.
\bib cstex
WWW stránka makra OPmac {\tt http://petr.olsak.net/opmac.html}.
\bib texbook
Donald Knuth. {\it The \TeX{}book}. Addison Wesley Publishing Company.
Eleventh printing, revised, May 1991,
ISBN 0-201-13447-0
\bib tst
Petr Olšák. {\it Typografický systém \TeX}. Konvoj, Brno~2000,
ISBN~80-85615-91-6
\bib tbn
Petr Olšák. {\it \TeX{}book naruby}. Konvoj, Brno~2001,
ISBN~80-7302-007-6.
\bib prvni
Petr Olšák. {\it Prvnà setkánà s~\TeX{}em}. VolnÄ› Å¡ÃÅ™ený dokument ve
formátech "tex", "ps", "pdf" na
\url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc/prvni.*}, 22~stran.
\bib putovani
Petr Olšák. {\it Putovánà pÃsmene Å™ z klávesy na papÃr}.
Zpravodaj \CS{}TUGu, 3/1997, strany 109--118.
\bib enctex
Petr Olšák. {\it RozÅ¡ÃÅ™enà \TeX{}u enc\TeX}. RozÅ¡ÃÅ™enà ve formÄ›
zmÄ›nového souboru k~"tex.web" je volnÄ› Å¡ÃÅ™eno na
\url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/enctex/}.
\bib a2ac
Petr Olšák. {\it Program {\tt a2ac}}. Program vÄetnÄ› zdrojových kódů
v jazyce~C je volnÄ› Å¡ÃÅ™en na
\url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/a2ac/}.
\bib cstrip
Petr Olšák. {\it Test {\tt cstrip}}. Test je nepovinnou souÄástÃ
\CSTeX{}u. Je volnÄ› Å¡ÃÅ™en na
\url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/base/cstrip.tar.gz}.
\bib OFS
Petr Olšák. {\it Makro OFS}. \TeX{}ové makro OFS pro práci s
rozsáhlými kolekcemi fontů je volnÄ› Å¡ÃÅ™eno na
\url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/ofs/}.
\bye